Planning

2.5K 163 6
                                    

V minulé kapitole:

„Tak... chlapci naši. My si teď tady s Levim potřebujeme probrat pár věcí."

„Erwin má pravdu. Erene, vezmi Armina do svého pokoje a tam si zahrajte nějakou hru."

„Ano, Pane." Odpověděl mi Erena a už táhl svého blonďatého přítele do pokoje.

___

Usedli jsme na gauč s šálkem černého čaje a dali se do rozhovoru. Bavili jsme se o nám typických věcech. Zjistil jsem, odkud má Erwin ten nádherný provaz. Slíbil mi také, že mi ho sežene.

„Levi, ty... opravdu chceš obřad?" Čekal jsem, kdy se zeptá.

„Ano. Jsem si svým rozhodnutím jistý."

„Není to moc brzo?"

„Já tě chápu. Ale my dva jsme jiní. Lišíme se od sebe. Zatímco ty své kluky jen vychováváš a cvičíš, tak já do toho vkládám i trochu citů. Nechci jich mít miliardu, stačí mi jeden, který ale bude perfektní." Ukončil jsem svůj monolog a čekal na jeho reakci.

„Ale Eren není perfektní, že?"

Proč se ptá na tohle?

„Co tím myslíš?" Ohradil jsem se proti jeho nepříjemné otázce. Nezná ho a tak nemá co soudit.

„Co ti Eren udělal?"

„Spíš by bylo lepší se zeptat, co jsem mu udělal já." Šeptnul jsem zlomeně. Cítil jsem náhlé slzy v mých očích. Mužné ruce mého nejlepšího přítele mě stáhly do své teplé náruče. Silně mě objímal a šeptal konejšivá slůvka.

„Co se stalo, Levi?"

„Málem jsem ho zabil." Jakmile jsem vypustil tuhle větu z mých úst. Znovu se mě zmocnila panika. Začal jsem se nekontrolovatelně třást. Erwin mi hned chytil tváře do dlaní a promluvil: „Ale nezabils ho. Eren žije a je tady. Nebudu z tebe soukat, co se přesně stalo, ale co kdybys zase navštívil svou psycholožku? Hodně ti tenkrát pomohla."

„Hanji?"

„Ano, přesně tu. Zkus jí zavolat a domluvit si schůzku."

„Nechci jí otravovat. Už tak mě musí mít plné zuby."

„Dělej, jak myslíš. Teď to pojďme naplánovat." Usmál se nadšeně a z tašky vytáhl laptop.

„Na kdy to vidíš Levíšku?"

Já ho zabiju.

Nesnáším.

Když.

Mě.

Tak.

Někdo.

Nazve.

„Neříkej mi tak!" Ohradím se proti jeho otázce. Vždyť on přeci podráží mou přirozenou autoritu. Spratek jeden.

„Ale noták, Levišků. Je to roztomilé." Rozcuchal mi vlasy. Mé nádherné vlasy! Odstrčil jsem jeho ruku z mých úžasných vlasů a nahodil svůj typický naštvaný výraz.

„Přestaň si na mě honit to své ego." HA! A máš to!

„Ego není to, co si honím." Šibalsky se usmál. Tsch... To je debil.

„Vraťme se zpět k tématu." Rozhodl jsem se ignorovat jeho předchozí větu a přejít k tomu, proč jsme se vlastně sešli. Neříkám, že bych nebyl schopný to naplánovat sám, ale Erwin už má pár obřadů za sebou.

Tedy ne, že by se jich přímo zúčastnil jako ten hlavní, ale hodně jich viděl jako host a několikrát šel i za doprovod jinému dominantovi.

Po asi tříhodinovém přemýšlení a plánování jsme měli konečně hotovo. Datum obřadu bude za tři týdny ode dneška. Erwin mi s nadšením poskytl prostor pro konání. Budu se mu pak muset hodně odvděčit. Samozřejmě jsem mu nabízel i peněžní hotovost, ale to okamžitě zamítl. Prý to mám brát jako kamarádskou výpomoc.

Stihli jsme také vytvořit pozvánky a rozeslat je patřičným osobám. Na obřad jsme pozvaly pouze osoby, které mají s BDSM a hlavně tady s naší místní komunitou něco společné. Žádné vanilky nemají přístup, s výjimkou Erenovy sestry Mikasy. Ta totiž o všem ví a svého bratra plně podporuje. Sice byla zezačátku vůči mně nedůvěřivá, ale po našem rozhovoru pochopila, že mým úkolem není Erena mlátit, ale přivést ho do stavu psychického klidu, kterého dosáhne pouze se mnou.

„Erwine? Mohl bych se tě zeptat na poslední věc?" Řekl jsem mírně nervózně. Nevím, jak na mou nabídku zareaguje. Snad bude odpověď kladná.

„Sem s ní." Povzbudivě se usmál.

„Já... chtěl bych tě požádat, jestli..." Ruce se mi potili neskutečným způsobem. „Chtěl bych tě požádat, jestli bys dělal můj doprovod."

Jde o to, že obřadu se bude účastnit obecenstvo, Pán, submisiv a bývá zvykem, že se ho účastní ještě dvě další osoby. Jedna zastupuje dominanta a druhá submisiva. Doprovod submisiva ho doprovází a přivádí ho, zároveň taky představí jeho povahu a osobnost. Doprovod dominanta jde s ním, také řekne jeho vlastnosti a nese obojek, který později dominant předá svému submisivovi.

„Wow, Levi... hrozně rád půjdu." Oči mu zajiskřily nadšením a málem začal šílet nadšením.

„Děkuju. Hodně si toho vážím."

„Není zač! Jsi přece můj nejlepší přítel. A ti si pomáhají."

Přemýšlel jsem i nad Erenovým doprovodem. Dospěl jsem k názoru, že si hodně rozumí s Arminem, tak by tu pozici mohl zastat on. Pokud můj návrh Eren odmítne, nebudu se zlobit. Tohle si musí rozhodnout sám. O svůj nápad jsem se podělil i s Erwinem. Na chvíli se zamyslel, ale přikývl. Také uznal, že ti dva jsou opravdu kamarádi a navíc ví, jak to na obřadech chodí.

„Půjdeme se jich rovnou zeptat, ne?" Navrhl můj blonďatý přítel a vstal z gauče. Následoval jsem jeho počínání a s ním v patách se vydal do Erenova pokoje.

Už jsem chytal za kliku, ale v poslední sekundě se zarazil. Z pokoje se ozývalo vzdychání.

To si snad dělají...

Otočil jsem se na Erwina. V jeho tváři se značilo rozhození, nechápavost, ale také naštvanost. Opatrně jsem zval za kliku a potichu pootevřel dveře. Nakoukli jsme dovnitř a nemohli uvěřit svým očím.

Jak si kurva mohli dovolit něco takového?

S rozhodným pohledem jsem se koukl na Erwina a vyřkl to jediné, co se mi teď nacházelo v hlavě: „Trest?"

„Samozřejmě."

___

PŘEČÍST

Zdravím svoje kuřatokoťata! (Originální co _)

Jen vás chci informovat, že se zde trochu vyskytl problém s příběhem, jelikož možná někteří z vás vědí, že příběh je inspirován reálnými lidmi. No a tyhle dva naše subjekty, kterým líčím jejich sexuální život na Wattpad, jsou teď momentálně se svým BDSM vztahem na bodu mrazu.

m(._.)m

Huh...

Your sincerely,

Bett

Master's pet [ERERI]Kde žijí příběhy. Začni objevovat