Master's pet [ERERI]

Meow

V minulé kapitole: 

 „Budu to brát jen jako tvůj chvilkový zkrat. Nebudu tě trestat," Zvedl jsem mu hlavu, aby se na mě podíval. „ale ještě dneska jeden problém a slibuju ti, že tvůj zadek se zbarví pěkně do fialova. Rozumíš?!" Drsně mu sevřu bradu do svých prstů. Stále udržujeme oční kontakt.

„A-Ano, Pane." Pronese mírně vystrašeně.

___

Přejdu do obýváku společně s Erenem v patách. Jde pomalu, jelikož není zvyklý na chůzi po čtyřech. Jeho ocásek se mírně pohupuje do rytmu. Hlavu má stále skloněnou dolů.

Sednu si na gauč a zapnu televizi. Podívám se na své koťátko, které stále stojí na čtyřech u mých nohou. Chvilku ho tak ještě nechám. Mezitím přepínám programy a hledám něco, na co by se stálo dívat. Narazím na odlehčený americký sitcom, který si svým jednoduchým humorem upoutal mou pozornost.

„Pojď sem." Mile se na něho usměju a natáhnu obě ruce v očekávání. On neváhá a hned se mi uvelebí hlavičkou na klíně, zatímco tělo si stočí do klubíčka zády ke mně. Jemně mu začnu načechrávat jeho hebké vlásky.

„Řekni mi, koťátko. Co si pamatuješ z hodin biologie? Jak se asi chovají koťátka?"

„Ehm... Nevím, Pane."

„Neříkej nevím. Určitě na něco přijdeš."

„K-Koťátka jsou hravá a živá... Taky s-se ráda mazlí."

„Hodné kotě," Pohladil jsem ho po boku. „Přece jen něco víš."

„Děkuji, Pane."

„Takhle teď ne, koťátko."

Z jeho úst se ozvalo nechápavé 'ehm'. Je to přece kočka, ne? A ty nemluví, ony mňoukají. A Eren jako správná kočka to bude také dodržovat.

„Kočky mňoukají, Erene."

„Takže já mám teď...?"

„Ano. Jsi přeci kotě, ne?"

„Mňau."

___

Hiii!

Dneska trochu krátký díl. Další bude delší, to se nemusíte bát. :)))))

Your sincerely,

Bett♥