Friend ? No w/ Marwex /DOKONČENO/

56. Marek nebo Derek?

„Tak co?" řekl Mára. Mě hned začali téct slzy. „Jak mu to mám jako říct?" řekla jsem si v duchu.

„Stef," políbil mě.„Můžu ti to říct až budeme doma?" koukla jsem se na něj.„Tak jo."

Doma

Otevřela jsem dveře a hned šla do obýváku. „Stef že nejsi-" přerušila jsem ho. „Máro jsem," sedla jsem si na gauč a začala brečet.„To bude dobrý," řekl, ale bylo vidět, že z toho není šťastný. Taky kdo by byl? „Já to nezvládnu," koukla jsem se na něj.„Sice to nerad říkám, ale musíš jít za ním," sedl si vedle mě.„Budeš tam taky?"„Budu neboj," pohladil mě po tváři,„já jdu zavolat Martinovi, že přijedeme," řekl a odešel do ložnice.

O pět minut později

„Tak prý tam máme jet teď, protože Derek za dvě hodiny odjíždí," přišel Mára.„Tak jo," vstala jsem.

U Dereka a Martina

Zazvonila jsem a otevřel nám Martin.„Ahoj," pozdravil nás.„Ahoj," řekli jsme s Márou nastejno.„Pojďte," řekl Martin a my vešli dovnitř.„Martine, Mára ti to řekl, proč tady jsme?"„Řekl mi, že potřebuješ mluvit s Derekem. Tak nějak asi tuším proč," koukl na mě.„No nic. Kde je Derek?"„Ve svém pokoji. Kdyby něco zakřič," řekl a já přikývla.

Došla jsem před dveře Derekova pokoje a zaklepala.„No?" ozval se Derek a já otevřela dveře.„Ahoj," řekla jsem a zavřela dveře.„Ahoj Stef," usmál se a vstal z postele.„Ehm já tady jsem kvůli tomu dni jak jsi byl opilí," opřela jsem se o dveře.„Co?" nechápavě se na mě koukl.„Martin ti to ještě neřekl?"„Co bych měl vědět?"„Dereku, když jsem tu byla za Martinem. Už to jsou tři dny. Tak Martin byl na večeři s Kate a já tady na něj čekala. Přišel si ty a-a -" přestala jsem mluvit.„Co jsem zase udělal?" řekl smutně.„Znásilnil mě," řekla jsem a vzpomněla si na tu bolest.„Děláš si prdel?" sedl si na postel.„Až dneska můžu lépe chodit, ale to není to nejhorší."„Tys nemohla kvůli mě chodit? Já jsem kretén! A jak jako to není to nejhorší?"„Dereku já jsem tě-tě-ho-tná," utřela jsem si slzu, která mi stékala po tváři.„Ne to nemůže být pravda! Takhle brzy to přeci nejde! Musela si spát s Markem!" začal křičet. Já jsem nic neřekla a odešla z pokoje.

Přišla jsem do obýváku, kde byli kluci.„Hele já si pro něco dojdu do pokoje," řekl Martin a odešel.„Tak co?" řekl Mára.„Ne-vím. Ale řekl větu.. Mu-se-la si spát s Markem," sedla jsem si vedle něj.„Ale to je pravda," koukl na mě.„No je to pravda. Spali jsme spolu den předtím."„Tak koho je," lehl si.„Já-já nevím," chytla jsem se za břicho.

„Tak co?" přišel Martin.„ No dob-" chtěla jsem něco říct, ale udělalo se mi špatně. Rychle jsem vstala a běžela do koupelny. Zase jsem zvracela.„ Stef?" zaklepal Mára.„ Je to ještě horší něž s Terezkou," řekla jsem a Mára vešel dovnitř. Já jsem si opláchla pusu a sedla si na zem.„ Stef pojď pojedeme domů," řekl Mára a pomohl mi vstát.

„Martine mi už pojedeme," řekl Mára.„ Proč?"„ Stef je špatně," odpověděl mu.„ Tak doufám, že se to zlepší," koukl na mě.

Doma

Hned jak Mára otevřel dveře jsem běžela za Terezkou.„Ahoj," řekla jsem a vzala si jí. Přebalila jsem jí, nakrmila a převlékla. Ještě jsem si jí vzala a šla s ní do ložnice.

Položila jsem jí na postel a hrála si s ní.

O půl hodiny později

Terezku jsem odnesla do jejího pokojíčku kde jsem jí položila do postýlky a uspala jí.

Vrátila jsem se do ložnice, lehla si do postele a odpočívala. „Už chce spát?" přišel do pokoje Mára. „Ne nechci. Jen mi je špatně," otočila jsem se na něj.„Bude lépe," sedl si ke mě na postel a pohladil mě po tváři.„Tím si nejsem tak jistá ani nevím čí je moje dítě."

Ahoj!!! :D

Tak další kapitola je tu ;) Je krátká vím to... Pokud nebudu líná tak další by mohla vyjít někdy ráno :)

Názor?

Jestli se vám kapitola líbila můžete zanechat hlas a nějaký ten komentář :33 A Ahoj!!! :D

Wolfikcz