Friend ? No w/ Marwex /DOKONČENO/

35. Nový dům

S Márou jsme si taky lehli do postele a za chvilku usnuli.

Ráno

Probudil mě křik Terezky. Rychle jsem vstala a vzala si jí do náruče. „Kolik je hodin Terezko, že mě budíš," pošeptala jsem a koukla se na hodiny. Bylo 3:25. Terezku jsem nakojila a lehla si s ní do postele. Chvilku jsem si s ní hrála a potom jí položila mezi mě a Máru.¨

5:00

Tentokrát mě vzbudil budík. „Máro musíš mít budík na pátou?" řekla jsem ospale. „Promiň, ale musím vstávat a ještě k tomu mě bolí hlava ze včerejška," řekl a začal se oblékat. „Brácha připravil prášky. Jsou v kuchyni na lince." „Dojdu si pro ně, ale Terezku ti vezmu," usmál se a vzal si jí. „Kam jí vezmeš?" sedla jsem si. „Do její postýlky," zasmál se.

Po chvilce odešel do koupelny. Já jsem vstala z postele a šla ke skříni. Oblékla jsem si spodní prádlo a do pokoje vešel Mára. „Ani se neoblékej," usmál se. „Proč," otočila jsem se k němu. On mě vzal za ruku a zavedl mě do koupelny.

Byla tam napuštěná vana, samozřejmě nechyběla pěna. Všude byli zapálené svíčky a u vany bylo víno s čokoládou. „Máro dneska už narozeniny nemám," řekla jsem. „To je jedno," usmál se. „Takže krásná ranní koupel?" „Ano a jenom pro tebe," rozepnul mi podprsenku. „Ty nepůjdeš?" otočila jsem se k němu. „Dneska ne," políbil mě a odešel.

Já jsem si lehla do vany a relaxovala. Občas jsem se napila vína a vzala si čokoládu.

O hodinu později

Ležím v té vaně asi hodinu. Ta voda začíná být pěkně studená. Vylezla jsem z vany a osušila se ručníkem. Ručník jsem si obmotala kolem těla a šla do pokoje. „Byla jsi tam hodinu," řekl Mára. „Jo? Zbyla ti tam čokoláda," usmála jsem se. „Nechci čokoládu," přišel ke mě. „A co chceš?" políbila jsem ho. „Tebe," usmál se a otevřel moji skříň. Já jsem nic neříkala a vybírala si oblečení. „A já myslel, že všechno oblečení máš v Brně na bytě," zasmál se Mára. „Tady toho je málo," koukla jsem se na něj. „Na," usmál se a podala mi nějaké oblečení.

Já jsem se začala oblékat. Když jsem byla oblečená tak jsem si lehla za Márou do postele. Mára pořád koukal do mobilu. „Co tam pořád děláš?" „Ále napsala mi Lenka," koukl se na mě. „Co ti psala?" „Ohledně miminka," řekl. Já jsem vstala a šla do obýváku.

Sedla jsem si na gauč a zapnula si televizi.„Co se stalo?" přišel do obýváku brácha. „Nic se nestalo," podívala jsem se na něj. „Nebuď na něj naštvaná," sedl si ke mě. „Já nevím. Lenka s ním je těhotná a využije toho." „Marek tě ztratit nechce, takže si bude dávat pozor co dělá." „Stef?" řekl Mára, který šel po schodech. „No?" řekla jsem a dál sledovala obrazovku televize. „Promiň," sedl si ke mě. „To já bych se měla omlouvat," koukla jsem se na něj a on mě políbil.

„Hele měli bychom se jet kouknout na ten dům," usmál se Mára. „No mohli. Jen se převléknu," řekla jsem a šla do mého pokoje. Rychle jsem se převlékla a šla zpátky do obýváku. „Můžeme," usmála jsem se. „Můžeme," vstal a políbil mě.

Nasedli jsme na motorku a vyjeli.

Před novým domem

Mára zastavil u docela velkého domu. „Tady to je," řekl. Ten dům byl úžasný. Měl červeno bílou fasádu a zahrada byla celkem velká. Mára mi otevřel dveře a já hned vběhla dovnitř. Někam jsem šla a došla do kuchyně. Kuchyň byla černo bílá. Hned vedle byla jídelna. Po jídelně byl obývák do červeno černé barvy. Rychle jsem vyběhla schody a otevřela první dveře. Za dveřmi se skrýval dětský pokojíček. Vyšla jsem z dětského pokojíčku a šla do dveří vedle. Tam byla modro bílá koupelna. „To nějak probíháš?" doběhl za mnou Mára.„Je to nádherná," políbila jsem ho a šla do posledních dveří. „Už asi víš, že tady je naše ložnice," chytl mě za boky. Já jsem se jen usmála a otevřela dveře.

Za těmi dveřmi byla nádherná ložnice do modro bílé barvy. „Líbí," řekl Mára. „Děláš si srandu? Jasně, že jo!" vykřikla jsem.„Zapomněla si na jedny dveře," řekl a koukl se na dveře v ložnici.„Další koupelna?" řekla jsem a šla ke dveřím. Otevřela jsem je a byla tam naše koupelna. Při obdivování našeho nového domu mi Mára pořád něco říkal. „A Stef všechno oblečení a všechny věci, které jsme měli na bytě jsou tady," políbil mě. „Všechno jste vyřídili za mě." „Skoro všechno," zasmál se. „Zahrada!" vykřikla jsem a běžela na zahradu.

Doběhla jsem na zahradu a rozhlížela se kolem sebe. „Stefanie ta zahrada by ti neutekla," zasmál se Mára. „Já vím, ale my máme krytý bazén?" otočila jsem se na něj. „Co myslíš," políbil mě. „Tak to abych si koupila plavky. Přece jen za půl měsíce začínají prázdniny." „Léto už je, ale nemusíš si kupovat plavky," zasmál se. „Jasně," taky jsem se zasmála. „A Stef dneska už tady bydlíme." „Takže rychle jdeme pro Terezku a jedeme sem?" řekla jsem rychle. „Nemluv tak rychle," zasmál se, „a jo."

..............................................................................

Dojeli jsme pro Terezku a hned jeli nazpátek. Já jsem Terezku uložila do její nové postýlky a chvíli si s ní hrála. Když usnula tak jsem šla do kuchyně uvařit špagety. „Co to bude?" přišel do kuchyně Mára. „No pokouším se uvařit špagety," zasmála jsem se. „Já ti pomůžu," usmál se. „To by dopadlo ještě hůř," koukla jsem se na něj a zasmála se. „Máš něco proti mému vaření?" koukl na mě. „Jo. Ty neumíš vařit," políbila jsem ho. „Tak to jsi mě urazila," řekl a sedl si na židli. „A co mám udělat abys byl zase šťastný?" usmála jsem se. „Uvidíš," mrkl na mě.

Dovařila jsem špagety a byli celkem dobré. „Dá se to jíst," usmál se Mára. „No to doufám," zasmála jsem se.

23:35

S Márou jsme si lehli do postele a chvilku si povídali. Já nakonec usnula.

Ahoj!!! :D

Tak další kapitola je tu :) Moc se omlouvám, že včera nevyšla kapitola, ale nějak nestíhám. Takže jestli nějaký den nevyjde kapitola tak jsem nestíhala... 

Názor?

Pokud se vám kapitola líbila můžete zanechat hlas a nějaký ten komentář :33 A Ahoj!!! :D

Wolfikcz