Friend ? No w/ Marwex /DOKONČENO/

50.

Po vykoupání jsem šla do ložnice kde jsem hned usnula.

Ráno

Probudila jsem se a hned se koukla vedle sebe. Mára vedle mě neležel.Chvíli jsem ještě ležela a pak vstala. Převlékla jsem se a šla hledat Máru.

Našla jsem ho až v dětském pokojíčku. „Dobré ráno Stef," otočil se na mě a políbil mě. „Dobré," usmála jsem se a vzala si od něho Terezku. „Stačí jí jenom nakrmit," usmál se a odešel. Já jsem nakrmila Terezku a šla s ní do obýváku.

„Máro připravíš mi kočárek prosím?" Koukla jsem na Máru a ten jen přikývl.

Za chvíli už byl kočárek připravený. Dala jsem do něho všechny potřebné věci a nakonec i Terezk. „Jdeš se mnou?" Zeptala jsem se. „No ehm-" „Nejdeš chápu," přerušila jsem ho.

Venku

Došla jsem do nějakého parku. Sedla jsem si na lavičku a koukala na spící Terezku. „Ehm ahoj," sedl si vedle mě někdo. Koukla jsem se na něj a ten někdo byl Derek. „Ahoj prosím nech mě," řekla jsem a vstala. „Stef ty to nechápeš!" Chytl mě za ruku. „Chápu to až moc dobře! Prostě sis dlouho nevrzl," řekla jsem naštvaně a odcházela. „Tobě to vadí!" Doběhl mě. „Ne nevadí," odsekla jsem. „Ale vadí," zasmál se. „Necháš mě být?" Otočila jsem se na něj. „Až udělám tohle," řekl a políbil mě. Já jsem se od něj odtrhla a dala mu facku. „Tohle už nikdy nedělej!" Zvýšila jsem hlas a i s kočárkem jsem šla pryč.

Doma

Došla jsem domů a bouchla dveřmi. „Co se stalo?" Přiběhl Mára. Já jsem se rozbrečela a on mě silně objal. „Stef co se stalo?" Zeptal se, když jsme se odtrhli. „Potkala jsem Dereka," řekla jsem a utřela si slzy. „Co ti ten hajzl udělal?" Zeptal se naštvaně. „Omlouval se a jen mě políbil. Ale prosím nech to být," koukla jsem se mu do očí. „To teda nenechám. Co si o sobě myslí!" Řekl ještě víc naštvaně a mířil ke dveřím. „Máro prosím," pokusila jsem se ho zastavit. „Stef on na tebe nemá vůbec šahat!" Řekl fakt naštvaným hlasem, že jsem ho nechala být.

Rychle jsem si vzala mobil a zavolala Derekovi. „Ano?" Ozval se. „Dereku zmiz!" „Co kam?" „Jde tam Mára nedokázala jsem ho zastavit," řekla jsem. „Myslíš, že na mě má?" Zasmál se. „Nech toho!" Křikla jsem naštvaně a zavěsila to.

O 10 minut později

Napsal mi Derek.

Derek: Ok hotovo.

Já: Jak hotovo?

Odepsala jsem, ale to už se otevřeli vchodové dveře. „Máro?" Řekla jsem a rychle šla ke dveřím. Uviděla jsem Máru z obřím monoklem. „Jsem v poho," řekl a sedl si na gauč. „Proč jsi tam šel?" Řekla jsem a koukala se na jeho monokl. „Stef přece tě musím chránit," řekl a pokusil se o úsměv.

Ahoj!!!

Tak další kapitola je tu ;) Tentokrát hodně krátká...

Názor?

Jestli se vám kapitola líbila můžete zanechat hlas a nějaký ten komentář :33 A Ahoj!!! :D

Wolfikcz