Life with Justin Bieber√

Chapter 43

Oblékla jsem se do bílých kraťásků a bílozlatého topu. (Media) a vlasy si stáhla do obyčejného culíku. Jdu na rande s Justinem. Na opravdové rande. Ne jen tak ledajaké pro paparazzii a veřejnost. Je to pro mě tak důležité. Je to moje první rande s Justinem. Tak moc se těším. Nebude to žádné nucené chování. Bude to spontánní a oba budeme sami sebou. Usmála jsem se na sebe do zrcadla a sebevědomě vyšla z pokoje.

"Připravena na naše první skutečné rande?" Přikývla jsem a chytla se jeho ruky, kterou mi nabízel. "Užijeme si to. Bude to jen já a ty. A mimochodem moc ti to sluší." Začervenala jsem se a sklopila pohled. "Jsi roztomilá když se červenáš." Zrudla jsem ještě víc. Takovéhle komplimenty jsem nikdy dřív neslyšela. Ani můj ex-přítel mi nikdy nic takového neřekl. Konečně jsem se cítila jako někdo.

Došli jsme do restaurace a posadili se ke stolu. Justin nám objednal víno, které chutnalo výtečně. Asi jsem se do toho vína zamilovala. "Je výborné." Usmála jsem se na Justina. "Jsem rád že ti chutná." Natáhl ke mě ruku a vzal mojí do své dlaně. Má tak teplou ruku. Cítím se s ním v bezpečí. Fakt ho miluju a to hodně. Jednou mě možná bude taky milovat. Přišla k nám číšnice, která flirtovala s Justinem jako by se nechumelilo. Žárlila jsem, jelikož on s ní flirtoval taky. Cítila jsem se zase jako nikdo. Zase jsem byla ta sedmnácti léta baculka, která byla pro všechny jen vzduch. Teda vlastě jen sázka.

*flashback*

Seděla jsem v pokoji s klukem, kterého miluju už tak dlouho. Pozval mě na rande a tak nějak jsme skončili u něho doma. Je na mě moc milý. Nikdy jsem nečekala, že by mě pozval na rande. Vždycky jsem pro něj byla jen vzduch. Nikdy si mě nevšímal. Teď jsem nejšťastnější holka a světě. Tomas Deep byl nejhezčí kluk na střední škole, kapitán fotbalového týmu a chodil s kapitánkou roztleskávaček Theressou Smithovou.

"Líbil se ti večer?" Zeptal se mě a já s úsměvem přikývla. "Taky se mi to líbilo." Nahl se ke mě povalil mě na postel. "Polib mě." Řekl, ale já zakroutila hlavou. Sáhl mi rukama pod košili a zmáčkl mi prso. Vzdychla jsem a prohla se v zádech. Vysvlékl mi triko a podíval se na mě. "Máš krásné tělo. Už se nemůžu dočkat až budu v tobě." Zašeptal a chtěl mi sundat kalhoty, ale zastavila jsem ho. Nechci to. Nechci to udělat takhle. "Co je?" Vyprskl a já se posadila. "Nechci to." Řekla jsem. "Ty vole já se takovou dobu snažím abych vyhrál tu debilní sázku a dostal svý prachy. Dneska mám poslední den tak mě neser a roztáhni mi ty nohy děvko." Během jeho prolovu jsem se stihla obléct Hned jsm utekla a ignorovala jeho volání. Začali mi téct slzy a běžela jsem domů.

*end flashback*

"Jsi v pohodě Joy?" Zeptal se mě Justin a položil svojí ruku na mojí. Setřela jsem si slzu, která si nečekaně vytekla. Takovou dobu jsem si na to nevzpomněla a musím zrovna dnes. "Jo jen jsem si na něco vzpoměla." Řekla jsem a falešně se usmála. "Řekni mi to prosím." Naléhal na mě. "Nechci kazit naše rande." Přiznala jsem. "Nezkazíš. Chci vědět co se stalo, že jsi z toho tak smutná." Povzbudivě se na mě usmál.

"Když mi bylo sedmnáct milovala jsem jednoho kluka. Celý rok jsem pro něj byla jen vzduch. Pak mě pozval na rande a já byla šťastná. Myslela jsem, že se o mě zajímá. Po večeři jsme šli k němu domů. Říkal, že chce vysvětlit matematiku. Šla jsem k němu. Tam mě povalil na postel. Když jsem mu řekla, že s ním spát nechci začal na mě řvát. Byla to jen sázka s klukama o peníze. Řekl mi ať ho neseru a roztáhnu mu nohy a že jsem děvka." Řekla jsem a setřela si slzy. Justin měl na krajíčku slzy jako já. "Je mi to moc líto Joy. Kéž by jsem tě tehdy mohl ochránit. Udělal ti něco?" Mám mu říct pravdu? "Chceš pravdu?" On přikývl. "Ten večer jsem utekla takže nic. Ale druhý den po škole si na mě počkal a zmlátil mě. Skončila jsem v nemocnici s otřesem mozku. Nikdy se nepřišlo na to, že to byl on. Neměl svědky."

Názor? Snad se líbí

Love you
-Lucy