Chapter 3

10.7K 451 8
                                    

Vrátili jsme se s Esme z obchodu a hned ve dveřích jsem narazila na "mého přítele." Protočila jsem očima a vydala se za Esme do kuchyně. Něco za mnou pokřikoval, ale neposlouchala jsem ho. Nezajímá mě jak mě bude urážet. Kašlu na něj. Na veřejnosti se budu chovat jako jeho přítelkyně, ale doma teda ve vile ho budu ignorovat. Myslím, že budu hodně pomáhat Esme. Je to moc milá žena a je asi jediná s kým se tady dá mluvit. Zatím co Esme vybalovala jsem dala vařit vodu na čaj. Z poličky jsem vzala dva hrnky a do každého hodila pytlíček s čajem. Když se voda dovařila, zalila jsem čaj a podala ho Esme. "Děkuji zlatíčko." Přikývla jsem a chtěla si vzít svůj čaj, ale něčí ruka tam byla dřív. Otočila jsem se na něj a spražila ho pohledem. S mým čajem odešel a já si udělala nový. Byl to černý čaj takže jsem si k němu ještě dala mléko. No co vždyť jsem vyrůstala v Anglii, a teta je taky angličanka, takže je to tam normální. Sedla jsem si naproti Esme a usrkla ze svého čaje. "Jaký máš názor na Justina?" Zeptala se mě a já pokrčila rameny. "Já-Kamarádka ho zbožňuje, sice mi s tím leze na nervy, ale vždycky jsem myslela, že je- já nevím-Hodnej? Ale to jak se ke mě chová? Jo dobře nejsem jeho fanynka, ale nemusel by se chovat tak arogantně." Řekla jsem a Esme jen přikývla. "Víš on se změnil. Selena ho změnila. Po tom co ho nechala už prostě nebyl stejný. Jo byl arogantní pořád, ale alespoň poděkovala, zval sem rodinu a teď? Je tady úplně sám zavřenej v pokoji a dělá bůh ví co." Přikývla jsem. Jo chápu rozchod je těžkej, taky to znám. Rozešla jsem se se svým přítelem po třech letech. Ale to mu nedává důvod aby se choval takhle. Dopila jsem svůj čaj, rozloučila se s Esme a vyšla do svého pokoje.Ještě na chodbě jsem si sundala mikinu a vešla do pokoje. Rozsvítila jsem a vyděsila se. Na mojí posteli seděl Bieber. "Co chceš?" Řekla jsem s opovržením. "Promluvit si o-ty máš tetování?" Zeptal se a koukal na můj bok, kde se mi trochu vyhrnulo tričko. "Jo. O čem chceš mluvit?" Řekla jsem a triko si stáhla dolu. "O tom co budeme říkat zítra u Ellen." Přikývla jsem. Podal mi nějaké papíry. "Chodíme spolu skoro rok, ale tajili jsme to. Potkali jsme se ve Starbucks když jsem do tebe vrazila a vylila na tebe kafe? Jako vážně?" Vyjekla jsem. "Dobře tak já vrazil do tebe a ty jsi na mě omylem vylila kafe a já tě pozval na jiné." S tímhle jsem už celkem souhlasila.

Ráno jsem se probudila docela brzo. Rozhovor máme až ve dvě takže mám dost času. Rozhodla jsem se jít si zaběhat. Vylezla jsem z postele a protáhla se. To víte no, vstávání mi nedělá problém. I když mi zvoní budík tak ho vypnu a hned vstanu. Oblékla jsem si legíny a hodila na sebe mikinu a vyšla ven z pokoje. Obula jsem se a vyrazila ven. Asi jsem to s tou mikinou přehanala. Přeci jen jsem v Californii a to je něco jiného než Anglie. Mikinu jsem si sundala a uvázala okolo pasu. Rozeběhla jsem se a konečně se cítila volná. Vždy po ránu běhám a miluju to. Celou dobu si v hlavě přehrávám to co budu muset dnes říkat a připravuju se na to, že se mnou Lily přestane mluvit. Musím se zeptat Scootera jestli jí to můžu říct.

Do vily jsem se vrátila za pět dvanáct, takže jsem měla něco kolem hodiny a půl na přípravu. Ani jsem nejedla, jen se napila a šla se umýt. Právě teď stojím před skříní a nevím co na sebe. Co se bere do televize. Nakonec jsem se rozhodla pro modré šaty. 

Oblékla jsem si je a vlasy si zapletla do copu

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Oblékla jsem si je a vlasy si zapletla do copu. 

Snad takhe můžu jít

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Snad takhe můžu jít. Nevím jak mám jít, tak snad to nebude trapas. No docela se toho bojím. Snad to zvládnu. Bude tam přece Scoot no ne? Podrží mě, pomůže mi. Bude mi oporou. Na nohy jsem si ještě obula boty a vyšla z pokoje. Sešla jsem po schodech dolu. Pozdravila jsem se s Esme a ta mě pochválila, že mi to moc sluší. Poděkovala jsem a vydala se do obýváku a posadila se do křesla. Na pohovku jsem nechtěla, jelikož tam seděl Justin. "Páni šaty jo?" Zasmál se, ale já ho ignorovala. Když konečně přijela limuzína nastoupili jsme a vyjeli do studia.

Názor? Snad se líbí

Love you 

-Lucy

Life with Justin Bieber√Where stories live. Discover now