Life with Justin Bieber√

Chapter 80

Uprostřed noci mě vzbudil dětský pláč. Ihned jsem se zvedla a došla k postýlce. Vzala jsem si Caroline na ruce a sedla si na postel. Rozepla jsem si knoflíčky na košili a začala ji kojit. Po chvíli jsm ucítila na svých zádech teplou ruku. Usmála jsem se a pootočila hlavu k Jayovi. "Jsi unavená?" Jen jsem přikývla. Sice jsme se vrátili brzo, ale dlouho nám trvalo prcky uspat. Spala jsem asi jen dvě hodiny. Dneska se asi moc nevyspím. Caroline se odtáhla od mého prsa a jen na mě koukala. Justin ji dal do pusy dudlík, vzal se ji ode mě a položil do postýlky. Já si mezitím zapla košili a lehla si. "Jsou dneska nějaký živý." Prohlásil Justin když si lehl zpět vedle mě. "Jo to jsou." Zašeptala jsem unaveně. Dnešek byl opravdu náročný. Celý den nás pronásledovali paparazziové a teď ještě naše děti, které nechtějí spát. Nemůžu se dočkat až trochu vyrostou. To bude klid až mě v noci nebude budit jejich pláč. Jo miluju svoje děti, ale ten pláč mi někdy dost vadí. Justin si mě přitáhl k sobě na hruď a já po chvíli usnula.

Když jsem se znovu probudila bylo už venku světlo. Justin vedle mě už neležel a postýlka na miminka byla prázdná. Koukla jsem na hodiny, které ukazovali že už je jedenáct hodin. Přetočila jsem se na záda a zahleděla se do stropu. To jsem spala tak dlouho? Jak dlouho už je vzhůru Justin? To vzal prcky pryč abych se mohla vyspat? Pokud ano tak jsem mu hrozně vděčná. Po dlouhé době jsem se vyspala bez toho aby mě probudil ranní pláč mých lásek. Popadla jsem mobil ze stolku a najela na internet. Všude byli články o mě a Justinovi jak jsme si užívali venku bez dětí. Kam je dali? Mají jich už plné zuby a tak je dali na hlídání? Chtěli si udělat krásný den bez dětí? Už je jejich děti omrzeli? Přesně takové otázky se tam vyskytovali. Pokroutila jsem nad tím hlavou a odložila mobil zpět. Oni fakt nevědí co jiného řešit. Poslední dobou nevidím nic jiného než to jak řeší Justina. To je to pořád baví? To nemají co jiného na práci? Proč nepíšou i o jiných celebritách? Proč se nezajímají jestli něco neprovede Miley Cyrus nebo třeba Louis Tomlinson? Řeší se jen Justin a jeho údajné problémy. Vždyť on žádné problémy nemá sakra. Teda alespoň ne teď. Ano než jsem ho poznala měl samé problémy a jeden průser za druhým, ale teď už ne. Ať už ho do háje přestanou řešit. Fakt mě to už přestává bavit.

Umytá, oblečená a upravená jsem se vydala do kuchyně odkud se linula nádherná vůně. Hned jsem poznala, že jde o sýrovou omáčku, kterou tak miluju. Došla jsem do kuchyně kde stál Justin u sporáku a vařil. Prcci byli v postýlce kousek od něho. Usmála jsem se. Došla jsem k Justinovi a obmotala svoje paže kolem jeho pasu. "Dobré poledne lásko." Řekl a já věděla, že se usmívá. "Jak jsi spala?" Položil jednu ruku přes moje spojené dlaně na jeho břichu. "Nádherně. Děkuju moc." Zašeptala jsem. "To byla maličkost. Viděl jsem jak jsi vyřízená. Prostě jsem ráno popadl prcky a šel si s nima sem. Chvíli jsem si s nima hrál i když to v jejich věku ještě nejde. Pak jsem jim chvíli povídal až usnuli. Byli hrozně hodní." Musela jsem se usmát ještě víc. Hrozně se mi líbí jakej má Justin vztah k dětem. Trochu jsem se bála, že je nebude mít rád. No nejvíce jsem se bála, že nebude chtít dvojčata. Vždy mluvil v jednotném čísle a já myslela, že mě pošle do háje, ale zdá se mi šťastnější. Přišlo mi to už v den kdy jsem mu řekla, že nemám v bříšku jedno miminko, ale dvě. Přišel mi jako by najednou ožil. Jako by najednou jeho život začal dávat smysl. Je prostě šťastnej a já jsem tím pádem taky. Jeho radost mě dělá šťastnou. Už bych se nedokázala koukat jak trpí. Doufám, že tahle jeho část vydrží co nejdéle.

"Tvoje oblíbené." Položil Justin na stůl talíř plný špaget a syrové omáčky. Usmála jsem se a odložila Tobyho, se kterým jsem si hrála do postýlky. Sedla jsem si ke stolu a vzala do ruky lžíci a vidličku. Začala jsem si namotávat špagety na vidličku a pak dala sousto do pusy. Ta omáčka je ale vynikající. Jak se sakra možné, že je lepší než od tety. Při vzpomínce na tetu mě bodlo u srdce. Stále mi chybí a je mi tak moc líto, že nepozná moje děti. Já jen doufám, že ji je tam nahoře dobře a dává na mě pozor. Možná mě vidí a je šťastná, že mě konečně vidí taky šťastnou. Vždy pro mě chtěla to nejlepší, ale pravda byla taková, že mi to nemohla všechno zařídit. "Mám tě ráda teto." Zašeptala jsem ke stropu a setřela si jednu neposlušnou slzu. Justin si toho nevšiml jelikož se věnoval dětem a za to jsem byla ráda. Znovu jsem se pustila do jídla a myslela jen na vynikající sýrovou omáčku.

Názor? Snad se líbí

Love you
-Lucy