Dva Démoni Mafie

27. " Chybíš mi :* "

Když jsme dojedli, tak nám Jess objednal červené víno.  Přiťukli jsme si na budoucnost a začali si povídat.
Strašně jsem se smála. Jess mi vyprávěl nějaké historky a když nějakou dořekl tak byla řada na mě a na můj smích. Ale aby mu nebylo líto že mluví jen on, tak jsem taky nějakou řekla a potom se smál i Jess.

Probrali jsem můj život, moje dětství, moje umění...grafity a tak. Ale když jsem se chtěla zeptat na jeho dětství, tak mě požádal o tanec. Nevím jestli to udělal naschvál, nebo si už nechtěl povídat, ale ve mně tkvěla myšlenka že to byla spíš ta první varianta. Moje dětství taky nebylo nejlepší, ale taky jsem mu o něm řekla, tak proč ON o tom mluvit nechce?

Zamyšlená jsem ho chytla a začali jsme tančit.

Hodila jsem výraz typu...je to super...a měla jsem pocit že mi to jde až do chvíle...

„Děje se něco?" Zeptal se. Nahodila jsem falešný úsměv a řekla...
„Ne, mělo by?" Odpověděla jsem otázkou. On se zastavil a chytil mě za ruce.
„Něco se děje Eileen, a já chci vědět co." Vytrhla jsem jednu ruku z jeho sevření a položila jí na jeho tvář.
„Jsem ráda že jsem tu s tebou, prosím, nekaž to." Řekla jsem smutně. On nepatrně kývl a znova jsme začali tančit.

Přesně v jednu jsem už chtěla opustit Jesse, ale on mě nenechal.

„Ještě nechoď." Řekl.
„Musím." Řekla jsem. Došla jsem si ke stolu pro květinu a vrátila se k Jessovi. Věnovala jsem mu dlouhý polibek a pak mu pošeptala do ucha...„Byl to skvělý večer."
„Škoda že už končí." Řekl smutně. Bylo mi ho až líto. Usmála jsem se a v klidu řekla...„Není to poslední večer, který jsme spolu prožili." V očích se mu zajiskřilo.

Asi dalších patnáct minut jsme se loučili, než mě dovedl k autu a zamával na rozloučenou. V autě jsem normálně usla, ale Mike mě probudil, když jsem byla doma.

Mike odjel a já se bála vejít, protože jsem se bála jestli tam nejsou ty debilové, kteří se sem vloupali. Odemkla jsem a vešla. Automaticky se rozsvítili světla. Koukla jsem se na zabezpečení a mohla si oddychnout, protože v domě nikdo není. Šla jsem do pokoje. Tam jsem se svlékla a dala si sprchu.

Vzala jsem si na sebe dlouhý svetr a nadkolenky. Vlezla jsem si do postele a šla na Facebook. Zrovna mi přišla zpráva od Jesse.

"Ahoj zlato. Nemůžu tomu uvěřit, ale už teď mi chybíš :* "

"Ahoj. Ty mně taky :* " Krom nějakých dalších minizpráv jsme si už nepsali.

Asi po hodině koukání na film jsem usnula.

-----
Omlouvám se že tak dlouho nic nevyšlo a že tahle kapitola za moc nestála, ale určitě se můžete těšit na další kapitolu, kde bude časový posun.

Krásný zbytek prázdnin :*

Katka Thousand