Polední Polibek [Plánované Korekce]

Odpověď

Z pohledu Kelsi.

,,Kels, chodila by si se mnou prosím? Já tě opravdu naučím milovat."otázka zůstala ve větru, nadechla jsem se a začala mluvit.

,,Mám tě opravdu ráda, strašně ráda bych s tebou chodila, ale bojím se, že ti ublížím, jsem jako bomba. Všem okolo mě se něco stane, táta zemřel, matka začala pít, křičím na May, jestli se ti něco stane nikdy si to neodpustím." Alex nic neřekl, pouze mě přitiskl k sobě a nechal mě vybrečet.
Odtáhla jsem se, Alex svým hřbetem ruky setřel mé slzy.
,,Ty nejsi bomba, tví rodiče byly určitě perfektní, vím, že je to divné, ale tvoje matka byla určitě mamka roku, ale když ji zemřel manžel, bylo toho na ni moc, věř mi, ona vás miluje nade vše a nikdy by nedovolila, aby vám někdo ublížil. A každému někdy vybuchnou nervy, tak se za to neobviňuj."čekal na mou reakci, pouze jsem přiložila své rty na jeho, s radostí mi polibky oplácel, rukama mě chytil za zadek, přitáhl si mě na sebe, já poslušně obmotala své nohy kolem jeho boků, posadil se na křeslo a já seděla na něm.

Odtáhla jsem se a vytekly mi z očí nové slzy.
,,Co je zlato?"zeptal se a zandal mi neposedný pramen za ucho.
,,Jenom kdyby, jsi měl pravdu."vzlykla jsem a podívala se na místo, odkud šel zvuk kroků, byla to May.

,,Sestřičko, proč brečíš?"ptala se mě tenounkým hláskem a v ruce držela pana Opičáka. (Sama si ho vyčistila)
,,Ale to nic, běž si lehnout, pak ti přijdu zhasnout lampičku."snažila jsem být silná kvůli May.
,,Dobře, dobrou noc."docupitala ke mě, letmo mě políbila na tvář a zamířila do své postýlky.
,,Dobrou."
,,Co myslíš tím že jenom kdybych měl pravdu?"své ruce spojil s mými a políbil mě na čelo.
,,Tak já ti to povím."
— — — — — —
Vzpomínka

Dnes to byly tři týdny, co mámy přítel zemřel, byl jako můj otec a matka to nezvládala.
Začala hodně, opravdu hodně pít, následně si našla, může pouze na jednu noc a vodila si je domu.
Tu dobu jsem byla opravdu na dně a rozhodla jsem, své city dostat ze sebe ven.
Začala jsem tančit, musím uznat, že mi to docela šlo. Tančila jsem hip hop, břišní tance, balet, latinské tance, vlastně skoro všechno.
Jednou jsem doma trénovala břišní tance, matka přišla dříve domu z klubu s nějakým mužem, oba byly hodně opilí.
Ten muž se jmenoval Oto, byl to právník a byl ženatý. Viděl mě trénovat a začal mě osahávat, povedlo se mi ho odstrčit, ale zamířil do dětského pokoje, kde byla May, začal ji osahávat. V tom jsem vešla do pokoje a snažila se odstrčit ho od ní, vlepil May facku a ta spadla, přikryla jsem jí, svým tělem aby ji nemohl dále ublížit. Začal do mě kopat, zlomil mi pravé zápěstí, oba kotníky, pár žeber a měla jsem lehký otřes mozku, ale důležité je že May nic neudělal a mě neznásilnil.
Chodila s ním čtrnáct dní, rozešla se s ním, až když jsem skončila v nemocnici s vnitřním krvácením, od té doby jsem se k tanci nevrátila.
Mary pomáhala matce se z toho dostat, ta její pomoc dokola a dokola odmítala. Skoro rok jsme bydleli u Mary, pak se matka dala dohromady a vzala si nás zpět.

— — — —
,,Zlato, to jsem nevěděl, je mi to strašně líto."stále jsem seděla na jeho klíně a on si mě k sobě přitáhl blíže.
,,Pojď si lehnout."řekl a chtěl se zvednout, nepustila jsem ho.
,,Ještě ne, prosím."udělala jsem psí očka a Alex se letmo usmál, zůstali jsme sedět na křesle.
Následně jsme tam usnuli.