Polední Polibek [Plánované Korekce]

Před jedním týdnem

24. Září

Vzbudila mě vůně táhnoucí se z kuchyně, otevřu své oči abych, viděla kde je David, v posteli vedle mě nebyl. Rychle jsem si nohy přehoupla přes okraj postele. Vzala jsem si bílou dlouhou košili co byla na zemi (košile je Davida) a provlékla v ní ruce. Zapnula jsem si první tři knoflíky od shora a řekla si, že to nechám být.

Postavila jsem se na nohy, moje chodidla ucítila studenou podlahu. Trochu mi po těle prolítla husí kůže. Zkoušela jsem jít, co nejtišeji to jen jde, abych nevyrušila Davida, který si zpívá a připravuje vajíčka v kuchyni. Jenomže jsem udělala krok na naší dřevěnou podlahu, ta se rozvrzala. David se hned otočil, díval se směrem ke mně a vykouzlil ten úsměv, který jsem tolik milovala.

,,Dobré ráno."došel až ke mně a věnoval mi letmou pusu do vlasů.
,,Dobré."usmála jsem se na něj a prohrábla mu jeho hnědé vlasy. V tom mou maličkost obešel, zezadu chytil za břicho a točil se mnou ve vzduchu, oba jsme se nahlas smály.

Položil mne na stůl a věnoval dlouhý polibek na rty, následně jsem se od něj odtáhla a zeptala se ho.
,,Tak co si nám připravil ke snídani?"musela jsem se usmát, nač on mi věnoval rychlí polibek do vlasů, chytl mě za ruku a vedl směrem ke kuchyni, tam mě posadil na bílou barovou židli. Opřel se lokty o bar a díval se na mě, viděla jsem mu na očích radost ale i něco, co se mi nelíbilo, s něčím se mi určitě nesvěřil a teď ho to tíží.

,,Pálí se ti to."řekla jsem mu, aby na mě přestal koukat, ten se rychle otočil a vajíčko přehodil na talíř.

Podal mi příbor, skleničku s pomerančovým džusem, vajíčko, které udělal, do tvaru srdce.
Talíř se snídaní položil přede mě a jemně mi věnoval jeden ze svých perfektních polibků na čelo, daly jsme se do jídla.

Chtěla jsem se zeptat, co ho trápí, ale on mi to nedovolil, pouze mě stáhl k sobě do náruče na gauč a zapnul televizi.