První den ve škole

30 9 0
                                    

Z pohledu Kelsi.

Rychle se podívám na židli, kde mám připravené oblečení a začnu se oblékat. Obleku si spodní prádlo a začnu si přes hlavu přetahovat šedivý svetřík a červenou až vínovou šálu. Natáhnu si černou sukni a vysoké černé ponožky na nohy.
(obrázek nahoře)
Odběhnu do koupelny kde si své dlouhé hnědé vlasy, které mám, těsně nad hýždě učešu do obyčejného drdolu. Vyčistím si zuby, a namaluji si oči řasenkou, na rty natřu perleťový lesk a jsem připravena vyrazit.
Popadnu svůj mobil a pospíchám po zakroucených schodech do kuchyně rodinného domku. Kde vidím Mayu která se láduje mým narozeninovým dortem.
,,A kde mám já?"řeknu překvapeně když vidím že na bílém talíři kde předtím stál můj červený dort s černými perlami a nápisem ,,všechno nejlepší Kelsi,, není ani jeden jediný kousek dortu.
,,Neboj se schovala jsem ti ho do lednice."řekne mamka která vychází z po za koupelny a odpovídá mi na mou otázku.
,,Dobře díky."odpovím a ukradnu si od May jednu perličkou z dortu.
,,Hele v lednici máš svoje nech to být."řekne a zkouší dělat uražený pohled.
,,Neboj se moje malá May. Nikdo ti to nesní."začnu se jí smát, protože má čokoládu na celém obličeji dokonce i u jejich hnědých očí.
,,Hele, nesměj se mi a říkala jsem ti, že mi máš říkat Maya a ne May."řekne naštvaně a strčí si velký kus dortu do pusy.
,,No jo prosím tě. Mami co si můžu udělat ke svačině?"křiknu na mamku, která uklízí nahoře v patře Mayině pokoji.
,,Svačinu máš ve skříni v pytlíku a kafe hned vedle toho mého v hnědém kelímku."odpoví mi mamka a najednou uslyším nějakou ránu a ihned výběhu na horu.
,,Co se stalo? Jsi v pořádku?"
,,Jsem v pořádku, neboj se, jenom na mě spadl vysavač."řekne s poklidným hlasem a pokouší se zvednout, nejde jí to.
,,Mami prosím, nech to být, až přijdu tak to uklidím. Teď si běž lehnout ano?"řeknu a mamka lehce pokývne hlavou. Opatrně ji pomůžu na nohy a vysavač odnesu do prádelny. Podívám se na mobil a je 07:50.
,,Kruci!"vyhrknu ze sebe, když spatřím kolik je hodin.
,,Co se děje?"zeptá se zmateně mamka.
,,Jdu pozdě."zakřičím na ni.

Běžím ke dveřím a obuji si své vínově boty. Beru si klíče do ruky od domu a přes rameno si házím černý batoh s učením do školy. V tom zaslechnu hlas mé sestry.
,,Svačina, svačina."křičí na mě a běží mi naproti, ke dveřím s pytlíkem svačiny a s kávou.
,,Díky ségra. Pohlídej mamku."děkovně jí políbím na čelo.
,,Neboj, pohlídám. Kelsi, na něco jsi zapomněla."podívá se na mě šibalsky a natáhne ruku směrem ke mně.
,,Jasně."usměji se a udělám s ní náš ,,High Five,, pozdrav.( plácací pozdrav)
,,Tak se měj."řeknu a mávnu na ní zpoza zavírajících dveří.
,,Ahoj."křikne na mě a už jenom vidím, jak zavírá dveře a skrze okno se mi směje že přijdu pozdě.

- - - - - - - - - - - - - -
Uvidím velkou budovu s názvem škola a lehce si oddechnu. Bohužel se podívám na velké hodiny, co visí nade dveřmi budovy a ukazuje mi to 08:25.

Běžím ke dveřím školy, které prudce otevřu a snažím se proběhnout co nejrychleji kolem školníka, aby mě neviděl, ale to se mi nesplní.
,,Ale kam pak? Kam pak? Že by někdo přišel pozdě?"poví již starý, nepříjemný školník s lehkým úšklebkem, na tváři. Měla jsem s tou chutí mu říct ,,ne, já vlastně nejdu vůbec pozdě, mně jenom utekl můj jednorožec. Proč se kruci ptá, kam jdu, když mu je jasný, že jdu do školy?. Ale vím, že nemohu být drzá, protože by se to mohlo zhoršit,,
,,Ano, pospíchám do třídy. Trochu jsem zaspala."řeknu a snažím se vypadat co nejroztomileji a co nejvíce nevině.
,,Do jaké třídy pospícháte, slečno? "
,,No, má to být třída B3, pokud se nepletu. Třídní učitel je pan Uhlíz."řeknu a snažím se nenápadně odejít, ale nepovede se mi to.
,,No a jak se jmenujete, slečno?"zeptá se vrátný a úšklebek se na jeho tváři najednou zvětší.
,,Kelsi."než stačím říct své příjmení tak se otevřou dveře školy a dovnitř vstoupí nějaký chlapec. Taky jde pozdě.
,,No paní dneska je první den školy a už dva co jdou pozdě."usměje se vrátný a vezme si do ruky lísteček, na který napíše mé jméno.
,,Jaké máte příjmení slečno?"zeptá se mě vrátný a pohledem si prohlédne chlapce stojícího za mnou.
,,Great."řeknu školníkovi, které si mé jméno ihned zapíše. Jsem ráda, že mi zůstalo jméno po mém biologickém otci.
,,Tady máte lístek, ten dejte, slečno vašemu třídnímu."poví a ukáže mi na židli kam se mám posadit.
,,Jak se jmenujete vy, mladý muži?"v ten okamžik si chlapec sundá se své hlavy černou kapuci od mikiny a promluví.
,,Alex Black. Ale mám tu lístek, že jsem byl u doktora."řekne chlapec klidným hlasem a začne se přehrabovat ve svém modrém batohu.
,,Vidíte?"položí lístek na stůl před školníka aby viděl že nelže. Školník se ale na papír ani nepodívá a hned ho Alexovi vrátí do ruky.
,,Každý dokáže dát falešný papír od doktora."školník si něco naťuká do mobilu, pak dá chlapci do ruky lístek kde stojí že je dvě hodiny po škole.
,,Tak a teď běžte do třídy."řekne školník s širokým úsměvem na tváři, spokojený že je zase někdo po škole.
Alex se na něj zmateně podívá, pak si něco zamumlá pro sebe a otočí se směrem ke mě.
,,Ahoj, jsem Alex, mohla by si mi prosím tě říct kde najdu třídu B3?"poví chlapec a usměje se na mě a jemu vykouknou dolíčky s kterých se mi podlamují kolena.
,,Ahoj, já jsem Kelsi. Pojď se mnou, máme stejnou třídu."mile mu odpovím, když v tom mi vyklouzne neposedný pramen vlasů z drdolu a zakryje mi mé hnědé oko. Než si pramen stačím zastrčit, ucítím hřejivou dlaň na mé tváři. Alex mi dává pramen za ucho, přičemž se setkají naše oči, má je nádherně modré a také má hnědé krásné vlnité vlasy. Asi si všiml, jak na něj tupě zírám.
,,Děje se něco?"zeptá se nesměle.
,,Ne nic se neděje a díky. Měli bychom už jít."řeknu a vyrazím směrem ke třídě a on mě následuje.

- - - - - - - - - - - - - -

Přišli jsme do třídy a pan učitel nebyl moc nadšený, řekl, ať se posadíme a že nám po hodině řekne, do jaké máme jít třídy po vyučování, abychom si odpykali náš trest. Sedla jsem si k Tobymu do prostřední řady, do druhé lavice a Alex se posadil do poslední lavice v řadě u okna. Celou hodinu na mě koukal. Mě to ani moc nevadilo, protože jsem mu pohled opětovala a líbilo se mi to ale Tobymu ne.

Polední Polibek  [Plánované Korekce]Kde žijí příběhy. Začni objevovat