Po vašem bytu jsem se moc nerozhlížela. Všechna moje pozornost se upírala jenom na tebe. Na tvoje puntíkované pyžamové tepláky, které ladily s tvým županem. Na tvoje dneska ještě neupravené vlasy svázané v drdolu. Na tvoje oči, co nevěděly na co se upírat dřív. Jestli na mě, nebo na dva šálky kakaa, cos připravovala na kuchyňské lince. Věděla jsem, že mně k tobě táhla vyšší moc. To, co holky obyčejně prožívají s kluky. To, co já zatím neprožila.
"Víš..." zavřela jsi pusu dřív, než jsi ji vlastně stihla otevřít. Pozvedla jsme obočí a doufala, že to dořekneš.
Jenže místo toho jsi na mě upřela pohled ztraceného jehňátka. A já znovu pocítila tu potřebu. Tu potřebu tě chránit před celým světem, jako v tom baru. Obešla jsem ostrovní pult ve vaší kuchyni a přiblížila se k tobě. Opatrně, abys mě mohla zastavit. Jenže jsi to neudělala. A tak jsem už podruhé splynula své rty s těmi tvými. Ale tentokrát jsi to byla ty, co mě ostýchavě a jemně držela za pas, abych ti neutekla.
Jako bych toho byla schopná... Kéž by.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
![We [CZ]](https://img.wattpad.com/cover/72904140-64-k572112.jpg)