Isqube 2 (FF-Ross S. Lynch) Dokončeno

24.kapitola

Emily
Probudila jsem se v deset hodin, ležela jsem na Kailovi který ještě spal. Vůbec jsem se nezvedala, nechtěla jsem se hned od něj zvednout když už je zase doma. Zůstala jsem ležet a pozorovala jsem ho, když se protáhl, pohladila jsem ho po hrudníku a políbila ho.
" Dobré ráno." Pozdravil mě a pohladil po tváři, tohle mi chybělo. Chybělo mi probudit se po ránu v něčí náruči a chvíli ještě ležet v teple pod peřinou a s někým se mazlit. Z postele jsme vylezli až někdy kolem třičtvrtě na jedenáct. Oblékli jsme se a šli jsme si už radši udělat oběd, k obědu jsme si udělali vafle. Kail seděl na židli u stolu a pročítal si tam časopis. S údivem jsem ho sledovala a ještě u toho jsem hlídala vafle, když jsem dávala poslední na talíř tak Kail to už nevydržel a musel se zeptat.
" Kdy už to bude?"
" Už to je. Co na to chceš?" Zeptala jsem se ho a vytáhla jsem čokoládový a jahodový toping, když byl totiž pryč tak jsem nakoupila nějaké jídlo. Kail si vybral čokoládový toping, který si dal jak na vafle tak i do pusy. Bylo fajn s ním zase obědvat. Po obědě jsme si šli spíš lehnout, já jsem unavená hlavně kvůli tomu že jsem unavená a Kail mi chce ještě něco dát. Šla jsem s ním pomalu nahoru, v pokoji jsem si sedla na postel a čekala jsem co udělá Kail. Pomalu došel pro tu tašku a šel ke mě, posadil se vedle mě a podal mi tu tašku.
" Tohle jsem ti ještě taky koupil, pokud se ti teda líbila ta moje mikina. Máš jí ale v červené." Řekl mi. Podíval jsem se do tašky, v tašce byla úplně ta samá mikina jako ve které přišel Kail. Byla strašně krásná.
" Děkuji Kaile, je nádherná." Poděkovala jsem mu a objala jsem ho.

Austin
Sedím v nemocnici u Bethany, právě je po operaci žaludku. Odstranili jí místo kde jí to vzniklo a vypadá to s ní líp, je už zdravější pokožky (barevně, není už bledá). Držel jsem jí za ruku a čekal jsem až se probere. Pomalu jsem si pročítal časopis a začínal jsem pomalu usínat, naštěstí mě z toho polospánku vytrhl pohyb. Pohyb pod peřinou, podíval jsem se směrem k Bethany. Byla vzhůru, konečně po skoro třech dnech jsem se usmál. Chytil jsem jí za ruku a mírně jsem jí palcem přejel po hřbetu.
" Ahoj." Pozdravil jsem jí, jenom se na mě usmála. Zkusil jsem si s ní povídat, trochu to šlo i když jsem mluvil spíš já. Doktor říkal že jí pustí za dva dny domů, jenom ať je v klidu. Mám Bethany rád a těším se až zase bude doma. Pomalu se blížil konec návštěvních hodin, pomalu jsem ukončoval náš rozhovor, vycházel jsem ze dveří.
" Kaile." Řekla najednou Bethany, otočil jsem se k ní.
" Co se v ten večer přesně stalo?" Zeptala se mě. Jenom jsem se na ní podíval a povzdechl jsem si.
" Promiň ale..........ale nechci si na to vzpomínat. Málem jsem umřel strachy." Odpověděl jsem jí a vrátil jsem se k její posteli, posadil jsem se pomalu na postel k ní a pohladil jsem jí po hřbetu ruky. Jemně se na mě usmála a stiskla mi jí. Políbil jsem jí na čelo, pohladil po tváři a šel jsem domů. U dveří jsem se ještě zastavil, obrátil jsem se na ní.
" Miluju tě."
" Já tě taky miluju." Řekla mi a usmála se na mě, taky jsem se na ní usmál a pomalu jsem šel domů.

Ross
Ležím na posteli a dívám se na rodinné album, prohlížím si všechno co jsme kdy zažily a až teď mi dochází že všechno uteklo hrozně rychle. Max se vrátila z koupelny v noční košili a přilehla si ke mě, odložil jsem album, přitáhl jsem si jí k sobě blíž a políbil jsem jí na krk. Pohladila mě po ruce co jsem jí dal kolem pasu. Pomalu se blíží září a taky Austina a Emily narozeniny, pomalu jim táhne na 19 let. Hodně rychle to uteklo, navíc Emily teďka čeká dítě a to uteče ještě rychleji. Už to nejsou malý děti ale dospělí lidé. Všimnul jsem si že Max usnula tak jsem se přitiskl k ní a taky jsem po chvíli usnul.

No jo no, už se možná i blíží pomalu konec druhého pokračování Isqubu. Eeeemmmmm.......nebude to brzo, chci ještě udělat pro ty ostatní že budou mít děti. Pokud..........nikyR5er bude chtít u Taylor a Andrewa a HonzacvR5lover...........teď přesně nevim a pokud dyžtak taky bude chtít tak to klidně udělám, navíc jsem unavená takže mi trochu vypadávají jména. Snad se vám kapitola líbila a ty hlasy asi nechám bejt, někdy tady bude prostě uspokojující počet a někdy ne no. Nechám tomu volný průběh a budu to prostě psát podle toho jak budu mít čas. Zatím se mějte a u další kapitoly ahojky.
Dobrou noc/Dobré ráno. (podle toho kdy to čtete).

Our Saritasi

PS: Emily, Austin a Ross se odehrávají v různých časech
Emily kolem oběda a na oběd
Austin odpoledne před večeří
A Ross před tím než půjde spát