Save You

Chapter 7

Do postele jsem zalehnul asi v pět ráno. Což znamenalo, že mám hodinu maximálně dvě hodiny na spaní. Věděl jsem jak ráno budu vypadat, že budu mít kruhy pod očima a budu se chovat jako chodící mrtvola, ale tenhle půlnoční zážitek stál rozhodně za to. Sarah bude koukat, co jsme si pro ní připravili. A co teprve Tay.. Ahh chudák Tay..

Zasedl jsem do školní lavice vedle Taye. Za námi seděl Jack a Robin a vedle mě přes uličku seděl Andy. ,,Kámo nějakej unavenej ne?" Poplácal mě chlapácky Tay po zádech. Položil jsem si hlavu na lavici a snažil se načerpat alespoň trochu energie. Něco jsem si tiše zamumlal pro sebe a Tay se zasmál. Doufal jsem, že nikdo z kluků necekne ani slovo, protože jestli jo, jsme pěkně v háji. Do třídy vešel učitel společně s dlouhým pravítkem na tabuli a sešity na matematiku. ,,Sparks mohl spát doma.." Konstatoval hned u dveří a společně se svým pivním pupkem se došoural za katedru, kde odložil své věci. Našeho matikáře jsem šíleně nenáviděl. Snad dokonce i víc, než My little poníky. I ty bych bral radši než toho pupkáče. Máchl jsem jenom rukou na náznak toho, že mi to je jedno. Tenhle Pupkáč(jak mu na naší škole říká snad každý druhý člověk) má neustále nějaké připomínky, takže člověk se mu hold nikdy nezavděčí. Neznám nikoho, kterého by si Pupkáč oblíbil. A to ani ti největší šprti nemají šanci. Podíval jsem se na chvilku na Andrewa. Seděl vedle Katie O'Nellové. To je něco podobného jako byla Andrewova Ginny. Akorát že s Katie nechodil. Ještě aby jo. Katie měla kulaté černé brýle a kudrnaté vlasy, které vypadaly spíš jako kdyby ráno nemohla najít hřeben. Tahle holčina byla šprtka první třídy. Samé jedničky. Pořád. Ovšem tentokrát tomu bylo jinak.

Pupkáč nám rozdával sešity, ve kterých jsme měli poslední test. Můj sešit přistál se žuchnutím na lavici a mě bylo celkem jedno co jsem dostal. Ale i přesto jsem se podíval. Otevřel jsem sešit a... Za 4. Sám pro sebe jsem se usmál. Zrovna já jsem byl opak Katie O'Nellové. Kývnul jsem na Andrewa. Pochopil, že se ptám na známku a na ukázal mi otevřenou dlaň. Za pět.. Tiše jsem se zasmál. ,,Panebože!" Zakřičela zničehonic Katie. Celá třída sebou trhla, když se třídou ozval křik Katie. Všichni se na ní otočili. I já. Na tváři měla vyděšený výraz. Andrew jí nakouknul přes rameno. ,,Dostala dvojku.." Řekl a zasmál se. Celá třída se začala nahlas smát. Jen Katie schovala hlavu do dlaní. Achjo.. Ona tady brečí za dvojku a já se raduju že jsem dostal za čtyři. Kam ten svět spěje.

O přestávce jsem šel s klukama na dvůr. Věděl jsem totiž, že tam budou i prvačky-což znamená i Sarah. Seděli jsme na takové nízké zídce, když se přihnal Tay s úsměvem na tváři. ,,Ahoj!" Zakřičel na dále postávající Sarah, která se bavila s dalšíma dvěma holkama. Její blonďaté vlasy měla volně rozpuštěné. Na sobě běla bílou košili a bílé džíny. Tohle bych si na sebe nikdy nevzal. Dlouho čistý by to nevydrželo.

Sarah se otočila za hlasem. Ruce měla zkřížené na prsou. Neodpověděla mu. Jen tak divně stála a sledovala Taye. Dokážu se vcítit do Tayovi situace, kdy on naprosto neví co se stalo a co se vlastně i děje. ,,Co je?" Zeptal se Tay a rozhodil rukama. Sarah něco řekla holkám a vydala se k nám. ,,Hele tohle nevypadá dobře.." Šeptl jsem Andymu a začal se zvedat ze zídky.  Tak nějak jsem pochopil, že Sarah asi náš noční dáreček objevila.

,,Nechceš mi něco říct?" Zeptala se a stoupla si naproti Tayovi. Yaa.. Tay si to vypije Pomyslel jsem si. Tay se zamračil. Samozřejmě nevěděl o co kráčí. Robin ztěžka zadržoval smích. Jestli jenom pískne, prozradí nás všechny!

,,Nevím co.." Pokrčil rameny Tay. Příliš dlouho držel oční kontakt. Jak nezvyklé. Tohle jsem od něj vážně nečekal. ,,Ahá.. Tak panáček neví.." Ironicky se Sarah zasmála. ,,Takže ta šlehačka, toaleťáky, pasta na zuby.. To mi chceš říct, že jsi to jako ty nebyl?"

Tay po mě hodil vražedný pohled. Normálně bych zrudnul a začal se smát, ale lidi pochopte, já vážně nemohl. Namísto toho jsem zavrtil hlavou a souhlasil s ním, že i já o ničem nevím. V tu chvíli zazvonilo na hodinu. Všichni jsme se zvedli a měli v plánu se vydat ke dveřím do školy. ,,Sarah platí to?" Zakřičel na ní ještě Tay. Bez toho aniž by se otočila, mávla rukou, což vypadalo, jako kdyby říkala "dej mi pokoj". A právě od tohohle okamžiku se Tayovi změnila nálada. Myslel jsem, že holky nedokážou takhle někomu pobláznit hlavu, ale Tay byl jasný úkaz toho, že můžou.

Ve škole seděl mlčky a ťukal o lavici propiskou. Druhou rukou si podepíral hlavu. Vypadal při tom jako kdyby měl každou chvílí usnout. ,,Hej tak jí kup třeba kytku.." Navrhl jsem. Ačkoliv já jsem žádné takové zkušenosti neměl. ,,A jakou? Sedmikrásku?" Zasmál se ironicky. Viděl jsem jak ho to žere a taky jsem viděl, jak je zamilovanej. ,,Nech toho kámo.." poplácal jsem ho po zádech, ,,..kup jí růže a bude to oukej." Usmál jsem se a doufal, že bude souhlasit, protože kdyby byl zásadně proti, docházeli by mi různé nápady a to by bylo špatný.

,,Se jí omluv." Navrhl jsem ještě. Tay se na mě překvapeně podíval. ,,Prosím? Já jsem nic neudělal a mám se omlouvat?" v půlce se nadechl ,,..to je vážně uhozený. Říkám ti, že až toho prevíta najdu, skopu ho pěkně do kuličky, že už se z toho nevymotá." Řekl rázně avšak vážně Tay. Stoprocentně to myslel vážně. On myslí vážně totiž většinu věcí.