Mlč a polib mě

1.7K 94 1
                                    

Rozhodla jsem se, že dnešek bude můj malý, nový začátek. V tento osudový okamžik házím vše za hlavu a hodlám si užívat života a bavit se. Ředitel bručí v lochu. Naši vlkodlaci jsou vyléčeni a jediné co je pro nás nyní potencionální hrozbou, jsou tajemní lidé z ještě tajemnější společnosti. Ale to je mi teď jedno! V tuhle chvíli jsme v pohodě a v bezpečí, to je důležité.
Dneska je navíc můj velký den. Tedy náš velký den, máme s bráchou narozeniny! Můžu tipovat, že si na ně nikdo nevzpomene. Je to tak každej rok. Ale letos to bude jiné, je nám 17 a já to hodlám pořádně oslavit. Chloe mě přemluvila k velký kalbě. Mám v plánu se tak střískat, že na konci si ani nevzpomenu na svý jméno.
Převaluji se na druhou stranu postele a natahuji se pro budík. Už je 9 hodin. Myslím, že je pomalu čas vstávat. Zvedám se do sedu a mohutně zívám. Mnu si oči a snažím se z nich dostat všechny ospalky, protože skoro vůbec nic nevidím. Vstávám a zasouvám si chodidla do svých měkounkých, chlupatých papučí. Dostala jsem je od Stilese před několika lety a stále se jich nemůžu nabažit.
Stilesova postel zeje prázdnotou. Většinou je to on kdo vyspává až do oběda. Scházím pomalu ze schodů a až ve verandě mi dochází jaké je tu dneska nezvyklé ticho. Téměř až děsivé. Vcházím do jídelny a mé oči okamžitě ulpívají na růžové krabičce se stříbrnou mašlí. Okamžitě mi na tváři vyskočí úsměv. Chvíli na ni jen tak civím, nevím jestli ji už můžu otevřít. Ale co, kdybych nemohla tak by tu přece nebyla. Beru ji tedy do ruky a opatrně rozvazuji mašli na vršku krabičky. Tak trochu se bojím aby ji něco neudělala, dlouho jsem pořádný dárek nedostala. Většinou mi dá táta pár stovek a pošle mě nakupovat. Otevírám sametově růžové víčko a ustrnule s otevřenými ústy hledím na letošní dárek. Je to kulička o velikosti nehtu na palci, visící na tenkém stříbrném řetízku. Ta kulička je celá posetá malými záříčími kamínky a vypadá jako svítící měsíc v úplňku. Nic tak kouzelného jsem ještě neviděla. Jakožto vlkodlak je pro mě měsíc prostě srdcová záležitost a tohle ji naprosto naplňuje. "Líbí?" ozývá se za mnou jemný tátův hlas. "Je úžasný! Zapneš mi ho?" odpovídám a podávám mu krabičku. Odhrnuji si vlasy stranou přes rameno a nechávám si ho pověsit na krk. "Byl to dar od Talii Haleové když jsi se narodila. Nevím proč nám ho dala, Claudia se s ní skoro neznala. Ale když ten přívěšek uviděla, nemohla odmítnout. Talia říkala, že něco vidí v tvých očích. Nevím co viděla ani co tím myslela. No prostě, od té doby ho pro tebe máma opatrovala. Dala mi za úkol ti ho předat až ti bude 17 let."
Jeho slova mě zarážejí naprosto nepřipravenou. Tohle jsem nečekala. Talia?! To nechápu. Co mohla vidět proboha v mých očích?! Vždyť ona byla kápo zdejších vlkodlaků.
"Moc ti děkuju" šeptám a věnují tátovi vřelý úsměv. Tak, myslím že teď je už čas připravit se na největší flám mého života.
--------------------
"Krásnej náhrdelník" ozývá se Chloe a objímá mi ramena paží. "Díky, byl to dárek" Před námi se najednou objevuje Allison a s chutí padá do mé náruče. "Jste připraveny na pořádnou dámskou jízdu?!" Zvolává All a zpoza zad vytahuje flašku červeného vína. "Je francouzký. Bude dobrý." dodává a schovává si flašku zpátky do tašky. "Já bych raději začala něčím ostřejším" dodává Chloe a zakládá si 'rebelsky' ruce na prsou. "A kde ti v sedmnácti tvrdej nalejou?" Allisinin výsměšek Chloeině poznámce nemohla vydat najevo líp než tím pohrdavým úšklebkem co právě nahodila. Najednou mi v hlavě trkne nápad. "Hlavně se nehádejte. Dneska se jdeme bavit a já znám jedno místo kde nalejou i desetiletému dítěti. Sinema"
-------------------
Hudba mi ostře bubnuje v uších a otřásá celým mým tělem. Ledově chladná sklenice mi neustále prokluzuje mezi prsty a okolí má mlhavý nádech dýmu. Všechno je špatně, takhle jsem to nechtěla! Obrátila jsem do sebe už celou flašku 'čehosi' a pořád nic. Já se prostě nemůžu opít! To je nefér! Allison už se málem válí na parketu a já s Chloe naštvaně dřepíme u baru. Vždycky jsem byla já ta hodná holka, co poslouchá svého tátu- tím pádem i všechny zákony co existují, ale dnes jsem se chtěla opravdu odvázat a aspoň na jednu noc zapomenout na všechny ty svinstva co se dělí okolo. Mám sice dojem že jsem tady někde zahlídla chlápka co prodává nějaký ty pochybný drogy, ale nemám v plánu se zabít. Nejsem blbá! Rozumný lidi neberou drogy. Aspoň tak jsem byla vychovaná, ale sama za sebe vím, že se nechci dát na dráhu nějakýho feťáka.
"Tak, co budeme dělat? Poslední povyražení co nám zbývá jsou nějací kluci. Nic jiného stejně nejspíš na vlkodlaky neplatí." ozývá se Chloe a posílá mi po baru buráky. "Chodíš s mým bratrem. To je od teď jedinej chlap na jakýho budou směřovat tvoje perverzní myšlenky." nechápu že jsem něco takovýho vypustila z pusy. Já si dělám opravdu starost o milostnej život mýho šáhlýho bratra?! Co se stalo?! "Jestli máš v plánu si dneska aspoň trochu užít tak se otoč na patě a utíkaj za Stilesem. Ten určitě neodmítne. A překvapuje mě, že se z tebe stala najednou taková rebelka
Mě by to ani nenapadlo" Chvíli zarytě přemýšlí a pak s vysmátým pokývnutím odchází pryč. A tak jsem tady zbyla sama. No, ještě je tady Allison ale podle toho jak se plazí po nějakém vysokoškolákovi to vypadá, že na mě úplně zapomněla. "Co tak smutně?" ozývá se z vedlejší barové stoličky. Neobtěžuji se ani zvednout pohled k němu. Nejspíš se nějakej deprimovanej hošánek snaží získat mou pozornost. "Nech mě! Běž otravovat někoho jinýho." tvrdě odsekávám a stále hledím na roztápějící se led ve sklenici. "Ale já rád otravuji jenom tebe Sydney." dodává hlas vedle mě. To není jenom někdo. Nechápu že jsem ho hned nepoznala po hlase. "Jak jsi mě našel?" Věnuju mu laškující úsměv a podávám mu sklenku. "Chceš něco vidět?", "Hele, já jsem se ptala první...ale budiž. Co, vidět?" Scott mě bere za ruku a táhne mě k zadnímu vchodu. Málem zakopávám o jakého si kluka zvracejícího do kouta, což mi značně zvedá žaludek. Začínám mít chuť vrhnout všechen obsah žaludku na Scotta, ale čerstvý vzduch venku ze Sinemy mi zase vrací krev do žil. "Kam mě to táhneš blázínku?" On mi věnuje jen podezřelý úsměv a vytahuje mě po požárním schodišti na střechu. Dochazíme až k okraji ploché střechy a projíždí mnou nejprve pocit strachu ale Scottova ruka kolem pasu mě ujišťuje že stojím pevně nohama na zemi. Tedy na střeše.
Teplý vítr mi čechrá vlasy a vzduchem se nese tichý zvuk hudby ozývající se zevnitř. "Co myslíš, je ten výhled lepší než nějaký pití?!" vykřikuje do okolí a tetrálně máchá druhou rukou. "No, když k tomu výhledu připočtu tvoje něžný dlaně kolem mýho pasu...tak to asi opravdu trumfneš" dávám se do smíchu a pokládám si hlavu na jeho rameno. "To zalichotí...málem bych zapomněl, něco pro tebe mám." Jeho oči mě upjatě pozorují ikdyž se natahuje do batohu pro nějakou 'věc'. "Není to nic extra, ale když jsem to viděl, věděl jsem že ti to musím dát." Má na tváři tak široký úsměv, že se vůbec divím že mu nepuknou tváře. Zpoza zad vytahuje dvě stříbrný kuličky. Jsou to krásné blištivé náušnice. Vypadají úplně stejně jako přívěšek co mi právě visí na krku. "Jednou jsem je viděl u Dereka. Říkal, že si je můžu vzít, protože mu až moc připomínají jeho sestry, prý každá měla jednu. Nevzal jsem si je. Připadalo mi to hloupý. Včera jsem je ale našel v lese, válet se v mechu." dodává a tiskne mi je do dlaní. "Patří k tomu náhrdelníku" šeptám a okažitě si je nasazuji. Je to divné. Prvně náhrdelník od Talie a teď náušnice od Derekových sester který jsou na chlup stejný. Nezdá se mi to jako náhoda, vždycky se v takových věcech skrývá něco víc. Možná to ale konečně bude jenom obyčejná shoda náhod. Nejspíš Talie prostě rozdávala svoje šperky. "Vypadáš kouzelně...." pokládám mu prsty na rty a natahuji se až k němu "Mlč a polib mě."

Teen Wolf- New LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat