Náhoda? Nemyslím si...✔

6. Kapitola

"Na svlíkačku" řekla a my přikývli.

Tak jsme se celkem bavili. Na Chantal to padalo hodně, takže v době, kdy jsem já byla svlečená do půl těla, ona už tu byla ve spodním prádle.

"Tu bych to ukončil" narvhl Christian, který měl na sobě jen boxerky.

"Souhlasím" usmála se Chantal

"Já vám nevím proč..." protáhla jsem ironicky a zasmála se.

"Ještě chvíly a mohli byste rovnou natočit nějaký péčko" ozval se ze dveří hlas.
Nevšimli jsme si, že někdo vešel.
Jakási blondýna a taky sestřička.
Poměrně hubená, ale ne až tak hezká jako Chantal.

"Čáu Karin" Chantal vstala a objala ji.

"Vy dva, tohle je má kámoška ze střední, Karin, Karin... To je Christian" pokynula na něj "a vedle něj Fey"

"Jaká Fey?" vyhrkla Karin okamžitě. "McRider" odpověděla jsem.

Nevěděla jsem proč, ale Karin jako by se mě děsila.
Zvedla jsem se a šla si 'dát sprchu'. Chtěla jsem odtamtud vypadnout.
Pustila jsem na sebe horkou vodu, přes šatník ale bylo zřetelně slyšet, co si povídají.
"Karin, co proti ní máš?" ozval se Christian
"Ona ti to neříkala?"
"Co by nám měla říkat?" opáčila Chantal.
"Její otec-" začala Karin
"Jestli myslíš to, že je její otec mrtvý, stejně jako její máma, tak to máš pravdu." přerušil ji Christian.

*Pohled Christiana
Co proti ní Karin má. Slyšel jsem sprchu. Nevím jak bych se cítil na jejím místě. Teď nechtěl bych to asi slyšet, ale zase...
"Její otec-" začala Karin, ale já jí přerušil.
"Jestli myslíš to, že je její otec mrtvý jako její máma, tak máš pravdu."
Karin vytřeštila oči.
Nechápavě jsem se na ní podíval a pak jsem se zadíval do země.
"Její otec je-" začala Karin, ale Chantal ji okřikla a sykla "jak by bylo tobě, kdyby se takhle někdo bavil o tobě a tvých rodičích a tys to vše slyšela."

*Pohled Chantal.

Fakt už jsem nemohla. Jak se asi musí cítit Fey? Karin je taky blbá že jo.
"Tákže" řekla Karin polohlasně, přesto ji může Fey slyšet.

"Takže" procedil skrz zuby Christian "Abych to upřesnil. Její mámu kvůlu jejímu tátovi zabili před nějakými 10-ti lety. Její táta byl mafián. Obchodoval s drogama. Pak ale odmítl pracovat pro mafii dál a oni ho před čtvrt rokem zabili. Nebo jsi snad slyšela jinou verzi?"

"Promiň" omluvila se Karin "Ale prostě odmítám uvěřit, co ti nakecala. Její otec stále žij-"

"ON JE MRTVÝ, COPAK TO NECHÁPEŠ?!?" zařval Christian. Tohle už určitě musela slyšet. Ta Karin fakt nemá rozum.

"Drž hubu" okřikla ho. "Poslouchej. Její otec stále žije. Jen proto, že po ní jedeš jí hodláš bránit?!? Zachraň sebe. Svoji rodinu."

Christian jí ale zpražil pohledem. Vstal a šel ke koupelně. Otevřel dveře a tvář mu zkameněla.

*Pohled Fey

Prohlédavala jsem celou koupelnu, hledala jsem nůž nebo třeba žiletku. Nechci poslouchat další stupidní kecy o otci. Nenávidím ho. Všichni mi ho tu připomínají. Rozbrečela jsem se, ale potichu. Nikdy jsem nebrečela nahlas, ani jako malé dětsko. Už chci ukončit to trápení.

"ON JE MRTVÝ, COPAK TO NECHÁPEŠ?" To byl Christian. Našla jsem malé zrcátko. Nebylo ale rozbité. Musím to udělat teď. Připojím se k mámě a na vše se jí zeptám. I s tátou se tam setkám... Karin nemá pravdu, všude to bylo, že otec nepřežil... V médiích...

Zrovna, když jsem třískla zrcátkem o zem, otevřely se dveře a dovnitř vběhl Christian.

*Pohled Christiana

Karin mě totálně naštvala. Prostě nechápe, že její otec je mrtvý. Musí to řešit teď. S Fey netuším jak to je.

"Kam jdeš?" řekla jakoby do vzduchu Chantal, ale věděl jsem, že to je myšlený na mě.

Ignoroval jsem to, zaklepal a vešel. V tu chvíly jsem uslyšel ránu. Viděl jsem Fey, jak rozbila zrcátko a jak se s ním hodlá podřezat. Ne.

"FEY OKAMŽITĚ TO ZAHOĎ" zařval jsem.

"NE" zaječela Fey. "Chci ukončit trápení sobě a ostatním."

"Uklidni se Fey!" přikázal jsem jí.

Na chvíly jsme zmlkli.

"Tady jsou pane doktore." bylo slyšet Karin

"Prosim ať sem nechodí" zaprosila Fey.

Zavolal jsem k sobě Chantal a vysvětlil jí okolnosti a pak mě a Fey zamknul v místnosti.

"Vysvětlíš mi to?" zeptal jsem se s nepatrným úsměvem.

Přikývla. Následující půl hodinu s brekem vysvětlovala úplně vše, ze svého dětství, o mámě, otci...
"Feyuško uklidni se prosím." zašeptal jsem, pomohl jí vstát a objal ji.
Trochu se uklidnila.

"Děkuju Chrisi" zašeptala. Nevím co to do nás vjelo, ale spojili jsme naše rty v jedny. Po chvíly se Fey odtáhla.

Pokynul jsem směrem ke dveřím.
Vyšli jsme ven.
"Jsi v pořádku?" řekl hned doktor.
"Nechte ji být" požádal jsem je. Odvedl jsem Fey do postele.

Požádal jsem Chantal, aby všechny odsud 'vyhodila', ona přikývla. Následujících pět minut se s ní hádali, ale pak šli a Chantal za nimi.

Já jsem ale udělal něco, co bych možná neměl. Měl jsem vztek na Patricka. Vzal jsem si Feyin mobil a hledal tam na FB Patricka. Našel jsem ho, nijak jsem neřešil jejich chat. Nečetl jsem ho.

Na svým mobilu jsem si ho našel a chtěl mu napsat... Ale nešlo to, měl takhle nastavený soukromí.
Poslal jsem mu tedy žádost.
Feyin mobil jsem položil na stolek vedle ní a sám si lehl na postel... Témněř okamžitě jsem usnul v boxerkách.