Nebyl překvapen tím, že by jeho životní láska mohla být těhotná. Jako malý byl vybrán mezi pokusné králíky, kde na něm dělali pokusy a občas se něco stalo. Louisův pokus se povedl. Byl třetí muž, který byl schopný otěhotnět.
"Gratuluji." natáhl doktor k Harrymu ruku, Harry jí překvapeně přijal a doktor pak odešel.
Chvíli trvalo než si to Harry srovnal v hlavě, pak se vydal do pokoje se slzami na krajíčku. Otevřel dveře a uviděl Louise, jak stojí před zrcadlem a prohlíží si svoje zvětšené bříško.
Lehce se zajíkl, zakryl se, skočil zpět do postele, přitáhl k sobě přikrývku a vystrašeně sledoval Hazzu. Slzy se mu samy spustily, ne že by se Harryho bál, bál se, že Harry nebude to děťátko chtít.
"Lásko, ty se mě..." Harry se odmlčel, lehce se nadechl než k němu přišel. "Ty se mě bojíš?"
Lou zakroutil hlavou, ale slzy nepřestaly téct.
"Proč pláčeš?" zajímalo Harryho. Posadil se na kraj postele a chytil Louise za ruku.
"Děťátko." dokázal ze sebe dostat Louis a radši odvrátil zrak. Věděl, jak bude Harry znechucen.
"Copak je s ním?" usmál se Harry. Za bradu si Louise otočil zpět. "Doufám, že mu nic není. Nesnesl bych pocit, že jsme mu naší hádkou ublížili, když už s náma bude žít."
Louisovi očka se rozzářila, když slyšel Harryho slova. Neváhal ani chvíli a skočil Harrymu kolem krku, líbaje ho po celé tváři a slzy-tentokrát štěstí-nechal volně téct, stejně tak Harry.
Oba si chvíli povídali o tom zázraku, když se Harry rozhodl k tomu dalšímu kroku. Chytil Louího za ruku a usmál se na něj.
"Hazz, co to-" Louis se zasekl v půli větě, když viděl, jak si Harry kleká na zem.
"Louisi vím, že si vždycky chtěl mít rodinu." začal Harry svůj krátký monolog. "Vím, že si chtěl milujícího manžela a vím, jak moc sis přál nějakou romantičtější žádost o ruku, ale myslel jsem... že tohle je přesně vhodná doba. Moc tě miluju a nedokázal bych si představit život bez tebe. Moc se omlouvám za to, jak jsem se k tobě choval. Chci být jen s tebou, chci tě líbat, nosit na rukou jako krále a..." odmlčel se a podíval se na Louího malé bříško. "Stejně tak i tenhle zázrak, který nám bude zcela ničit život." usmál se a pohladil bříško. "Takže se tě ptám. Louisi Williame Tomlinsone, vezmeš si mě?" Harry otevřel malou krabičku, kde byl prstýnek, který dostal od své matky.
Louis stejně celou dobu brečel, teď, ale věděl jak moc si tohle přeje. Okamžitě začal přikyvovat a Harryho si přitáhl do toho nejkrásnějšího, nejlepšího a nejprocítěnějšího polibku, který kdy měli.
Louise k večeru propustili. Stalo se to tak všechno a vzhledem k tomu, že následujících šest měsíců nebude Louis prakticky k použití, tak se s spolu několikrát po celém bytě pomilovali.
Ne tvrdě, jak to měli ve zvyku. Harry byl velice něžný a opatrný vzhledem k tomu životu co rostl v jeho... jak krésné slovo... snoubenci. Nakonec i nechal párkrát zatopovat Louise, ale ten na to neměl moc síly.
Život se stal každodenní rutinou, ale i tak si ho dva snoubenci užívali. Jejich rodina jim vše schválila a svatba se měla konat až by se to malé narodilo. Život nemohl bejt lepší.
Za několik dlouhých dnů, týdnů a měsíců skončil Louis na operačním sále, kde mu císařským řezem vytáhli malého chlapečka, avšak pro něj neměli žádné jméno.
Prozatím to byl Chlapeček Styles-Tomlinson, než se stalo, že jedna milá sestřička řekla Harrymu a Louímu, jak krásný pár jsou a začala oboum říkat Larry. Propojení jejich jmen znělo tak krásně, že se tak nakonec jmenoval i malej Chlapeček.
Larry Styles-Tomlinson, zázrak.
Louis se dostal i do novina hodně lidí mu gratulovalo.
Po necelé době se konala svatba, oba ženichové byli v bílém a ostatní v co nejbarevnějších róbách. Bylo to tak kouzelné, když oba stáli před knězem, který jim oboum říkal svůj proslov.
Pak se otočil na Louise a nechal ho říct svůj slib. Louis ani nepotřeboval papír, už ho měl dávno připravenej. nechtěl jen dojmout, ale i pobavit a tak začal:
"Tenhle chlap je krásný a roztomilý. Je šílený a zvláštní, což nás oba spojuje.Je vtipný. Je talentovaný a kdykoli je mi smutno, dokáže mě rozveselit. Miluju ho nadevšechno na světě." Louis se usmál, když se sálem rozneslo všemožné:
"Awwwww."
A tak Louis pokračoval: "...Ale Enriqueho Iglesiase si bohužel vzít nemůžu, tak se musím spokojit s tímhle debilem."
Všichni se zasmáli, kupodivu i Harry se lehce zasmál. Tohle nečekal, věčně romantický Louis a takhle si ho dobírá.
"Louisi Williame Tomlinsone." začal Harry a tím zaujal pozornost všech v sále, i když jeho zajímala jen ta Louisova. "Miluju tě, tak moc, že se to nedá ani vyčíslit. Nedokázal bych si představit, kdybych o tebe teď přišel. Ačkoliv byl náš svět velice rozdílný a náš život sotva zajímavý, našli jsme se. Nikdy jsem nevěřil v pravou lásku, dokavaď jsem nepoznal tebe. Tvoje krásné modré oči mě zaujali a tak jsem si tě celou Střední naháněl, až si nakonec mému šarmu podlehl. Trvalo to dlouho, ale jsem rád, že jsem vytrval. Stvořili jsme nový život, Lou. To nám nic, ani nikdo nevezme. A to ti říkám jen jednou. Svůj život, vlastně zbytek svého života věnuju tobě a prckovi a rozhodně nubudu litovat." Louis se culil jak idiot, po tvářích mu tekly slzičky, když si ho Harry přitáhl k sobě a políbil. "Pokud si to nerozmyslíš." dodal šeptem, aby ho nikdo neslyšel.
Louis se blaženě usmál a Harryho pevně obejmul. "Nikdy. Jsi to nejlepší co mě potkalo Daddy." zamumlal Louis a naschvál se svému novomanželi otřel kolenem o rozkrok.
A tak začal život Harryho Stylese-Tomlinsona, Louise Stylese-Tomlinsona a jejich malého Larryho, který měl kupodivu za necelé tři roky malou sestřičku, Jay Anne.
Život byl tak krásný, dokavaď Louis ve svých tři a osmdesáti zemřel na zástavu srdce a o rok později, ve stejný měsíc, den i hodinu zemřela jeho spříznění duše Harry.
Oba milováni, oba neopuštěni. Skončili spolu v nebi, kde se proháněj po nebeských loukách a vynahradili si všechno to o co přišli. Ano myslím tím všechnu sexualní vymoženost.
THE END...
I love y, Sooo much.
Start from the beginning
