Pohled Thranduila
Almwen seděla na posteli. Když si mě všimla, otřela si slzy. Klek jsem si před ní. Vzal jsem její malou tvář do dlaní.
,,Co jsem čekala?" zasmála se.
,,Trochu lidskosti." napadlo mě.
Zasmála se. Postavil jsem se a postavil jsem i ji. Vklouzla do mé náruče. Obejmul jsem ji. Chtěl jsem ji vidět šťastnou. Hladil jsem ji po vlasech.
,,Jsi unavená?" zeptal jsem se jí.
Začala se smát. Odtáhla se ode a zakryla se tvář dlaněmi. Dvakrát jsem tleskl. Do pokoje vešli komorné.
,,Připravte koupel." rozkázal jsem.
Hned šli udělat, co měly. Almwen se na mě usmála. Ustoupila a sundala si korunu. Položila ji na stolek.
Pohled Almwen
Pomalu jsem si rozpouštěla vlasy. Připravovala jsem se na koupel. Komorné přišly z koupelny. Cítila jsem tu vůni.
,,A teď odejděte." přikázal.
Zmateně odešly a nechaly mě s králem osamotě. Thranduil ke mě natáhl ruku. S radostí jsem ji přijala. Vedl mě do koupelny. Postavil mě před vanu. Od vody se zvedala pára. Na okrajích byly svíčky. Thranduil mi rozepínal robu. Měla jsem ji volně na ramenou. Prsty mi zajel do vlasů. Stáhl mi je do uzlu. Pár pramenů bylo volně. Thranduil mi dýchal na krk. Roba spadla na zem a já před ním stála nahá. Cítila jsem ruku Thranduila na mé páteři. Šel okolo mě. Když stál přede mnou všimla jsem si, že má už jen kalhoty. Jeho ruce na mém pasu byly hrozně studené.
Pohled Fizzien
Tak hrozně moc jsem se za něj styděla. To, co udělal, se nedalo odlustit ani zapomenout. Bylo mi Almwen tak hrozmě líto. Byl to buran. Bylo až nemožné říci, že to byl bratr octe Almwen. Neměli nic společného. Můj první muž byl věrný, uctivý. A jeho bratr. Sebestředný necita. Bylo mi z něj zle.
O pák minut později
Pohled Thranduila
Almwen ležela jemně zamotaná v přikrývkách. Její kůže se ještě leskla. Její vlasy byly stále mokré. Usmívala se a dívala se na hvězdy. Byla nádherná. Šel jsem za ní a lehl jsem si k ní. Vytočila se ke mě a jemně se otřela rty o ty mé. Mé prsty ji hladily po kůži dokud neusla.
