Před královskou večeří
Pohled Thranduila
Byla asi hodina před královskou večeří a já přecházel po své pracovně. Musel jsem přemýšlet. Zajímalo mě, jak se to dnes vyhrbí. Almwen byla se svou matkou u Legolase a její strýc byl ve svém pokoji. Nevěděl jsem, co dělal a bylo mi to i jedno.
Pohled Almwen
Seděla jsem v Legolasově pokoji a sledovala jsem svou matku. Měla prince v náručí a prohlížela si ho. Můj syn vypadal spokojeně.
,,Jsi šťastná? Opravdu šťastná?" zeptala se mě z ničeho nic moje matka.
,,Ano." byla jsem klidná. ,,Nic mi nechybí." přiznala jsem.
Postavila jsem se a šla jsem otevřít okna. Teplý vítr mi čechral vlasy.
,,Dost jsi se změnila." mluvila za mnou. ,,Kdysi si byla plná života. Nešlo tě sundat z koně." zasmála se.
,,Dospěla jsem. Má rodinu." odpověděla jsem.
,,A je to pravdu to, co chceš?" dala mi Legolase do rukou.
Políbila jsem ho na hlavičku. Rostl tak rychle. Nad tou otázkou jsem se nemusela ani zamýšlet.
,,Ano." podívala jsem se ji do očí. ,,A ty?"
,,No." zasmála se. ,,Hodně se toho změnilo. Tvůj strýc mě pojal za ženu."
To mě zaskočilo. Neměla jsem na to, co říct. Nic, co by ji neurazilo. Jen jsem nesla Legolase na čerstvý vzduch. Jen se smál aě se chtělo plakat. Místo toho jsem ho hladila po vláskách.
,,Zlato." začala matka. ,,Ono to jinak nešlo." omlouvala svůj čin.
,,Já tě neodsuzuji. Jen bych to na tvém místě neudělala." otočila jsem se k ní.
Dveře se otevřely a vešel voják ve své zbroji.
,,Má paní." uklonil se mi.
,,Co se děje?" ptala jsem se.
,,Můj král si Vás žádá." odpověděl.
Přikývla jsem. ,,Doprovoď mou matku rovnou do jejího pokoje." rozlázala jsem mu a šla js za Thranduilem.
Pohled Haüzeura
Důkladně jsem si prohlížel pokoj. Nevypadal dobře ani špatně. Byl to takový průměr. No, Almwen by se nikdy nepředala. A její matla byla stejná.
Pohled Thranduila
,,Lásko." promluvila Almwen za mnou.
Otočil jsem se i se sklenkou vína v ruce. Almwen tam stála i s Legolasem. Usmál jsem se a šel jsem za nimi. Stáli uprostřed pokoje. Sklenku jsem položil na stůl. Legolas ke mě natahoval ručičky. Vzal jsem si ho. Rostl tak rychle.
,,Chtěl jsi se mnou mluvit?" ptala se Almwen.
,,Ano." odpověděl jsem. ,,Nechci aby si s nimi trávila příliš mnouho času." začal jsem zvolna. ,,Musí to být unavující. Máme syna a rodinu. Nechci aby si se přepínala." pohladil jsem ji po tváři.
Jen se usmála. Věděla, že mám pravdu.
,,Můj pane." uklonil se mi nově příchozí voják.,,Má paní." uklonil se i mé ženě. ,,Vaše výsosti." i mému synovi. ,,Váš vojevůdce s Vámi chce mluvit."
,,Jen jdi." řekla Almwen a vzala si syna k sobě.
Šel jsem tedy i s vojákem do své pracovny.
O 3/4 hodiny později
Pohled Almwen
Legolas už byl nakojený a spinkal. Thranduil byl pořád pryč a já už jsem byla po koupeli. Měla jsem na sobě zeleno-stříbrnou róbu. Moje vlasy byly sčesané a omotané malími copánky. Mířila jsem na večeři.
Pohled Haüzeura
Čekali jsme na naše hostitele jako psy. Stáli jsme u stolu. Okolo stěn stáli stráže ve zlaté zbroji a komorné a služky v šatech. Místnost voněla lacinými květy a všude byly natahané průhledně bílé závěsy.
Pohled Fiezzin
Stáli jsme s pokorou u stolu a čekali jsme u stolu na krávskou rodinu. Všude voněli růže. U stěn sálu stáli vojáci v krásné zbroji a služebné. Okolo oken byli bílé závěsy. Už jen aby přišel král a královna.
Komentujte. Čím více komentů tím dříve. Dnes jsem se snažila vykreslit postavy co nejvíce tak snad.
