Kapitola 18.

817 56 21
                                    

Pohled Thranduilla

Chvíli jsem mladíka omámeně hladil a on se smál. Pak ve mě hrklo. Kde je Almwen? Je v pořádku? Jak je jí? Jako na zavolanou přišla komorná.

,, Kde je?" zeptal jsem se. ,, Kde je Almwen?" podíval jsem se na ni.

Usmála se a naznačila mi, ať jdu za ní. Pomalím a tichým krokem jsem ji následoval. Dovedla mě k posteli od kud se na mě Almwen unaveně usmívala. Natáhla ke mě ruku a šel za ní. Sedl jsem si na kraj postele. Almwen se nahnula aby viděla na maličké.

,, Je to chlapeček." pohladila ho. ,, A ty si mi to nechtěl věřit." usmála se na mě.

,, Ano." zasmál jsem se.

Jemně jsem ji hladil po tváři. Vipadala unaveně. Bylo mi ji líto. Musela se nadřít. Kdybych ji aspoň mohl nějak pomoct. Ale nebylo jak.

Pohled Almwen

Tak takto mi nebylo ani po nejhorším zranění z bitvy. Ale nadruhou stranu jsem se radovala. Můj chlapec je v pořádku.

Thranduil u mě seděl i s ním. Božínku, jak je jen maličký. Měl ledově modré oči po svém otci. Vlásky zatím miláček neměl, ale o vlasy svého otce se očividně zajmal. Držel je v ručkám a smál se.

,, Začíná padat sníh." oznámil mi Thranduil.

Podívala jsem se mu do očí a usmála jsem se na něj. Jeho dotek byl jemný a teplý. Jak zjistil, že jsem ledová okamžitě mě přikryl.

,, Legolas." zašeptala jsem.

(Pozn. autora: Legolas=něco na způsob poslední lístek-ze stromu)

Thranduil se na mě nejistě podíval. Pak se podíval na svého syna a usmál se.

,, Legolas." usmál se i na mě.

Chvíli jsme tak seděli a komorné okolo nás běhali. Různě uklízeli a odnášeli různé věci pryč z místnosti. Natáhla jsem k Legolasovi ruce a Thranduil mi ho pomalu a opatrně předal. Byl ještě menší z blízky a to jsem se sním tak nadřela. Tolik úsilí mě stál. A co? Mě to udělalo radost.

,, Můj pane." oslovila krále komorná. ,, Vše je pro prince nachystáno." uklonila se.

,, Co je nachystáno?" podívala jsem se zmateně na Thranduila.

,, To je překvapení na zítra. Je pozdě. Musíš se vyspad i on. Jste oba unavení." a už mi prince bral.

,, Je mi dobře. Ještě chvíli." škemrala jsem.

,, Nechci ať se přesiluješ. Jsi teď slabá a je na mě ať se o tebe postarám." kázal mi.

Smutně jsem se na něj podívala a doufala jsem že mi podlehne. Vítila jsem se jako malé dítě, které prosí o panenku.

,, Má paní." přistoupil Gandalf. ,, Thranduil má pravdu. Musím se na Vás podívat a musím se podívat i na to malé. Oba potřebujete odpočívat." tak na mě nedali.

Thranduil mi Legolase vzal a odešel s ním pryč. Marně jsem ho doprovázela pohledem. Gandalf mě prohlédl a dal mi nějaký čaj na lepší spaní ale nakonec stejně odešel i on.

Pohled Thranduilla

Mířil jsem do Legolasova pokoje. Byl nádherný. Všude byly závěsy a u oken stála krásná postýlka. Nahnul jsem se s Legolasem a opatrně jsem ho položil. Přikryl jsem ho a podal jsem mu malého plyšového jelínka. Obejmul ho a spokojeně si žvatlal. Párkrát zívl a usnul.

,, Budeš skvělí král, můj synu." řekl jsem hrdě.

Zatáhl jsem mohutné závěsi u oken a rozsvítil jsem lucernu, která vysela uprostřed pokoje. Pomalu jsem zasebou zavřel dveře. Venku stála družina, která byla připravena pro prince položit život.

Šel jsem zpět do své ložnice. Almwen už na mě čekala. Dívala se zklamaně-odnedl jsem ji syna.

,, Ven." zavelel jsem komorným a ty v mžiku zmizely.

Došel jsem k posteli, kde ležela Almwen. Narovnal jsem ji peřinu a políbil jsem ji na čelo. Šel jsem k oknu a zadělal jsem závěs. Celou dobu mě doprovázeli oči Almwen.

,, Vypila jsi ten čaj." zeptal jsem se ji.

Jen kývla na souhlas. Sundal jsem si plášť a převlékl jsem se. Zamířil jsem k Almwen. Lehl jsem si a ona se ke mě přitulila. Byla najednou hrozně malá.

,, Náš syn bude mít vše na co si jen vzpomene." odpřísáhl jsem.

,, Tak dlouho jsem se kvůli tobě o dítě snažila a nakonec jaký je nádherný." hladil jsem ji po zádech.

,, A není sám koho budeme mít. Máme celou věčnost." přiloměl jsem ji.

,, To doufám." zasmála se.

Podíval jsem se na ni a jemně jsem ji na noc políbil.

NOC

Byl jsem tak rád, že měla Almwen prášky na spaní. S Legolasem to byla perná noc. Jednou plakal že ztratil plyšáčka a pak měl asi i noční můru.

Děcka, uděláme dohodu jo? Já se budu snažit a budu vám sem dávat povídky a vy se budete snažit a budete mi sem dávat komenty. Ok? Moc prosím.
Natt

King and Queen (cz Thranduil)Where stories live. Discover now