Sanitka dorazila asi za 5 minut. Přišel ke mně jeden doktor a vzal mě do náručí.Když jsme šli po schodech dolů všimla jsem si Brooklyna jak se zrovna chystá vejít. "C-co se stalo ??? " zeptal se vyděšeně když mě uviděl. "Zlato se se stalo ?" začal hysterčit. Druhý doktor se ho snažil uklidnit. Mezitím jme došli k sanitce a ten doktor mě položil na lůžko .
"Chci jet s ní !" křikl Brooklyn. Natáhla jsem k němu ruku ale to už ten doktor zavíral dveře. Cesta trvala asi dvacet minut. Hned jak jsme zastavili donesl mě ten samý doktor do ordinace. Když jsme vystupovali zahlédla jsem jak Brooklyn vystupuje ze svého auta a hned běžel za námi. Nakonec přemluvil doktora aby se mnou mohl jít dovnitř.
Doktor se mě ptal na nějaké otázky a pak dělal nějaké testy. Potom ke mně přišel a bylo vidět že má skleslý obličej. " Je to nepříjemné ale budete mít ještě spoustu šancí... " chytla jsem Brooklyna za ruku a bylo na něm vidět že je nezvozdní. " ... potratila jste ..." stiskla jsem Brooklynovi ruku a první slzi mi stékali po tváři. Brooklyn se na mě otočil a chytl mě a obě ruce .
" Napsal jsem vám jedny léky které by vám měly pomoct. Vemte si je třikrát denně. " kývla jsem a doktor mi naznačil že mohu odejít. Brooklyn mi pomohl vstát a chytl mě kolem pasu. Vyšli jsme ze dveří a já se Brooklynovi složila do náručí. Slzi mi volně tekly po tváři a nahlas jsem vzlykala. "Pšššt bude to dobrý uvidíš" snažil se uklidnit .
Zvedl mi hlavu a podíval se mi do očí "Spolu to zvládneme neboj" setřel mi palcem slzi a políbil mě do vlasů. Znovu mě chytl kolem pasu a šli jsme pomalu k autu. Brooklyn mi otevřel dveře a pomohl mi nastoupit . Připoutala jsem se a Brooklyn taky nastopil. Podíval se na mě a chytl mě za ruku. Bylo vidět že je taky zničený.
Nastartoval a odjeli jsme. Cestou jsme ani jeden nepromluvili. Já jsem měla své myšlenky a on měl své. Když jsme dorazily domů, pomohl mi vystoupit a pomohl mi do schodů. Odemkla jsem, vešlajsem, vzala si ty prášky co mi napsal doktor a šla jsem si lehnout. Neobtěžovala jsem jí ani do sprchy, abych ze sebe smyla nemocnici , protože jsem byla moc unavená.
Když si Brooklyn lehl, ucítila jsem jeho silné paže . Omotali se mi kolem pasu a přitáhl si mě k sobě blíž. Otočila jsem se k němu."Promiň, je to moje vina" řekla jsem a spustil se mi další proud slz. "Tak tohle už nikdy neříkej,není to tvoje vina . Nemůžeš za to.Prostě to tak mělo být . Nemohla si nic udělat" řekl a setřel mi slzi.
"A-ale ..." . "Žádné ale .." chytl mi hlavu do dlaní " Nemůžeš za to, rozumíš mi ?" . Kývla jsem a lehla jsem si . Asi po třech minutách jsem usnula s Brooklynovýma pažema kolem pasu.
**
Ráno jsem se probudila asi kolem osmé. Do nosu mě udeřila vůně čerstvých lívanců. Posadila jsem se a do pokoje vešel Brooklyn. "Dobré ráno" usmál se na mě . Pokusila jsem se taky usmát, ale moc mi to nešlo. "Ahoj " řekla jsem. Brooklyn vykoukl ke dveří a nesl tác. "Nesu ti snídani do postele". "Děkuju" konečně jsem se usmála. Položil ten tác na stoleček a lehl si ke mně.
Byli na něm čerstvé lívance s nutellou a jahodami, pomerančový džus, a můj oblíbený černý čaj. No a taky prášek na deprece. Vzala jsem si ho a zapila džusem. "Nevěděla jsem že umíš lívance". "No taky že ne musel sem volat mamce. " " To si nemusel". "Ale jo musel" řekl a dal mi pusu na čelo.
Po úžasné snídani jsem vstala a šla jsem rovnou do sprchy. Pustila jsem horkou vody a nechala na sebe padat horké kapky. Uslyšela jsem bouchnutí dveří ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Najednou se kolem mě omotali silné paže. Ucítila jsem polibek na krk a pak na rameno. Otočila jsem se a zase to na mě padlo.
Ukápla mi další slza. "Ale no tak" řekl Brooklyn sklesle. "Nebřeč, nerad tě vidím plakat". "A-ale když pomyslím na to že jsme mohli být tři a-a když jsem tě viděla, byl si opravdu šťastný. A teď ? Teď je všechno pryč ..." . " Není všechno pryč, ano, byl jsem šťastný ale budeme mýt ještě spoustu šancí mít spoustu dětí a neboj se, jsem šťastný když mám tebe ....
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................
Další část... ;) doufám že se líbí . Budu strašně ráda za votes i za nějaké ty komentáře když se vám příběh bude líbit ;) předem moc děkuju
Nikča*
YOU ARE READING
First Hate
Romance(Druhý díl k mé povídce First Love ) „Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poz...
