Teď nebo nikdy

481 34 0
                                    

" Už to bylo jasné na 100 %. Pojedu na měsíc do Karibiku. Asi týden před odletem jsem musela jít nakupovat. Všechno mi bylo velké a tak jsem požádala Sarah a Chloe aby šli se mnou.

     Měli jsme se sejít v půl desáté před obchodním centrem atak jsem se šla připravovat. Oblékla jsem se, učesala, nacházela jsem potřebné věci do kabelky a vyšla jsem.

     Šla jsem si ještě vybrat nějaké peníze z banky. Babička která umřela asi před třemi lety mi nějaké odkázala. Byli jsme si hodně blízké. Byla ale hodně nemocná, měla leukémii v posledním stádiu. Trávila jsem s ní každou volnou chvilku .

     Byla jako moje druhá máma ale s nikým jiným z rodiny neměla dobrý vztah. Všichni se na ní vykašlali, dali ji do domova důchodců a nechali ji tam samotnou. Ale já jsem za ní chodila každý den...

     Když jsem si vybrala peníze šla jsem rovnou do nákupáku. Tam už na mě čekali Sarah a Chloe. "Ahoj holky". přivítala jsem je. "No konečně,už jsme mysleli že neodrazíš " řekla Sarah. "To bych vám neudělala."

     "Páni, ty si zhubla !" no jo, ona mě od té doby ještě neviděla. Jen jsem se přiblble usmála a dál už to neřešila . "Doufám že se vrátíš než se to malé narodí." řekla Sarah a ukázala na své velké bříško.

     "Jasně že jo! To bych si nenechala ujít " řekla jsem a pohladila její bříško. Byla na začátku osmého měsíce a vypadala jako by měla dnes rodit. Bříško měla opravdu velké. Taky sem takové mohla mýt pomyslela jsem si, ale hned jsem to vyhnala z hlavy...

     Po pěti hodinách nakupování jsem měla úplně nový celý šatník. Od triček, tílek, košil,mikin a svetrů před šaty, kraťasy, legíny a džíny po plavky, nějaké ty nové botičky, spodní prádlo, drogerie,šátky a poustu dalších věcí.

     Byla jsem z toho nadšená!  Sice to stálo balík ale stálo to za to ! "Jdeme na oběd! " zvolala Chloe . "Jo, máš pravdu mám hlad . Nestihla jsem se totiž nasnídat " pronesla jsem.

     "Vždyť jsou skoro tři hodiny a ty si ještě nejedla?" . "Neměla jsem hlad. Ale teď už mám tak jdeme nebo co ?" povzdechla jsem si a šla směrem k restauraci.

     Po obědě jsem se rozloučila s holkama a jela jsem domů. Měla jsem snad milion tašek. Do bytu mi musel pomoct taxikář. Celý byt byl plný tašek.

     Rozhodla jsem se že si je rovnou zabalím. Vyndala jsem si kufry a začala balit. Nandala jsem do nich všechny nové věci a k tomu i nějaké ty boty.

      Šla jsem ke skříni a vybrala jsem si i nějaké věci které mi nebyly až tak velké. Když jsem přehrabovala skříň našla jsem tam Brooklynovo tričko. Vzala jsem ho do ruky a nasála jsem tu vůni.

     Vonělo úplně stejně jako on. Bez přemýšlení jsem ho hodila do kufru a přehrabovala jsem dál. Když bylo hotovo šla jsem zbalit ještě pár věcí do koupelny.Asi za hodinu bylo zbaleno. Byla jsem strašně unavená atak jsem usla hned jak jsem si lehla.

*****

    "Budeš nám chybět. Slib mi že mi budeš aspoň dvakrát týdně volat " . "Neboj, budu volat ob den dobře? Musím jít už hlásili můj let "naposledy jsem je pořádně obejmula. Podívala jsem se na ně. Sarah, Harry a Chloe. Budou mi chybět.

     Zamávala jsem jim a šla směrem k terminálu. Odevzdala jsem letenku a chystala se vstoupit ale ... Někdo na mě zavolal. Otočila jsem se a stál tam Brooklyn. "Nikol stůj! Nejezdi! ". Musela jsem se rozhodnout teď nebo nikdy. Nadechla jsem se vstoupila jsem ......

.................................................................................................................................................................

Takže tuhle kapitolu berte jako bonus. Z dovolené se vracím až v pátek takže další kapitola bude asi až v pondělí :/ a předem se omlouvám
                                  Nikča*

    

    
    

     

    

    

    

    

    
    

    

    

    

First HateWhere stories live. Discover now