Láska z podsvětí

Část 4

Když dočetl všechny její materiály, byl už rozhodnutý. Neměl v úmyslu ji pouštět domů, proto zvedl telefon a okamžitě zavolal právníka do své kanceláře. Než se právník dostavil, ještě si s ní stihl promluvit.

„Tak Alessie, jste přijatá. Ode dnes pracujete, jako má asistentka." Usmál se na ni a vzápětí se postavil od svého stolu, aby ji mohl podat ruku. „Vítám vás v naší firmě. Dnes budete se stávající asistentkou Natálii a budete se učit, až do té doby, než odejde na mateřskou. Ano?" Zeptal se jí a ona na souhlas přikývla. „Za chvíli se tady objeví můj právník, půjdete s ním a spolu si projdete vaší pracovní smlouvu, kdyby se vám cokoliv nezdálo, klidně se zeptejte. Ano?" Znovu jen přikývla, co se mu zdálo být roztomilé. Zdála se mu být, ze všeho tak vykolejená, že sotva dokázala dát do kupy souvislou větu.

„Já,...moc vám děkuji za příležitost a slibuji, že vás nezklamu." Víc dodat nestihla, protože právě v tu chvíli přišel do šéfovi kanceláře právník, kterého ji představil pod jménem Martin Snow. A pak, když dostal instrukce, odešla s ním do jeho kanceláře, kde společně probrali vše potřebné, co se týkalo její pracovní smlouvy.

Ve chvíli, kdy jeho nová asistentka opustila místnost, cítil, jakoby něco odešlo s ní, jen nevěděl, co přesně to bylo. No dlouho neměl čas se tím zabývat, protože ho čekala firemní každotýdenní schůzka se svými lidmi, který mu měli dát informace, na čem konkrétně pracují a jak postupují.

Natálie mu připravila všechno, oč jí požádal a on ji upozornil na Alessii a to, že ji bude zaučovat. Byla nadšená, protože si už myslela, že bude muset porodit v práci, když ještě nenašel a ani nehledal, za ní náhradu.

Netrvalo dlouho a dveře od jeho kanceláře se otevřeli, když do nich po zaklepání, vstoupila Alessie. Jeho srdce, jakoby mu v hrudi dělalo kotrmelce a on neznal důvod, proč se to děje pokaždé, když ji uvidí.

No popravdě, stalo se to jen po druhé, no teď když se budou vídat častěji, měl pocit, že to nebylo naposled. Po celou schůzku si Alessie vedla přímo úžasně, co mu potvrdila i Natálie. Říkala mu něco ve smyslu, že to děvče je hurikán.

Byl s ní spokojený a doufal, že ten zápal pro práci ji vydrží, co nejdéle. Potřeboval schopní asistentku, když mu Natálie odchází. A ona se zdála být víc, jak vhodná náhrada. Po schůzi obě dvě jeho asistentky, dali zasedačku do původního stavu a odešli se věnovat své práci.

Vzápětí na to, netrvalo dlouho a dorazila za ním Renata. Recepční, které pověděl, že za dvě hodiny má přijít za ním do kanceláře. Už od pohledu byla vyklepaná. Nevěděla, co ji čeká, no mohla si za to sama.

„Tak Renato, co s vámi udělám." Pronesl s povzdechem a pro efekt se odmlčel. „Uvědomte si, že není na vás, jestli někoho pustíte za mnou. Ale je to na mě, nebo na osobě, za kterou daný člověk jde. Na recepci jste od toho, aby jste zvedala telefony a propojovala lidi, případně oznámila dané osobě, že za ní někdo přišel. Ne svévolně si rozhodovat, koho a jestli ho pustíte. Mimochodem slečnu Alessii jsem přijal. Její vzdělání je dokonalé." Tím ukončil svůj proslov k ní. Ještě ji stihl oznámit, že ještě jednou se něco podobného bude opakovat, tak má jistou výpověď. A pak ji už poslal na své místo do recepce, která zela prázdnotou.

Byl už večer a ona měla za sebou první den, jako osobní asistentka velmi mocného muže ve státě, ne-li na planetě. Alessie nemohla uvěřit, že ji Lucius Darkmoon okamžitě přijal, jako svou asistentku. Když mu podávala ruku, byla v takovém šoku, že měla pocit, že se jí v břichu rojí hejno motýlů.

Nechápala, co se to s ní děje, ale věděla, že se svým šéfem, si začínat nic nemůže. Nebylo by to profesionální. Byla ráda, že ji zaučuje Natálie, protože s ní to bylo všechno jednodušší. Řekla ji, co má šéf rád a co nikoliv. Co jí do času usnadní život.

V posteli si probírala, co všechno se dnes naučila a hlavně, co za reprezentativní šaty má v šatníku. No s tím, co měla nic nenadělá, ale zase tak hrozné to není. Má hezké kousky oblečení a to, že nejsou ze značkového obchodu, ji vůbec nevadí.

Ani si neuvědomila, kdy usnula, ale stalo se. Ráno se vzbudila na vyzvánění svého budíku, který si díky bohu večer stihla nastavit. Potřebovala se připravit do práce, aby svému šéfovi neudělala ostudu.

Natálie ji řekla, že s oblečením se nemusí moc zaobírat, protože šéfovi stačí, když nepřijde v mechu od brambor. Prý to moc neřeší. Za co byla neskutečně ráda, ale zase, aby chodila slušně oblečená, ne jako nějaká.... a dál to nedopověděla. No, Alessie to i tak pochopila. Prostě, když přijde slušně oblečená, bude všechno v pořádku.