11. Kapitola

13 6 0
                                    

...Dokážu to Dev opravdu udělat?

Time skip ~

„Emily!" Slyším výkřik. Otočím se a spatřím Dev ležící na zemi. Je celá od krve. „Proč?" Zeptala se polohlasem. „Co jsem ti udělala?" Pokračovala. Stekla mi slza po tváři. „Musím přežít." Odpověděla jsem. Ar ke mě přišel a položil mi ruku na rameno. Chvíli nic neříkal ale potom se ozval. „Chceš vědět proč?" Řekl aniž by se na mě podíval. Pochopila jsem že mluví k Dev. „Zabila jsi ji. Zabila jsi mou sestru."

Konec time skip ~

Je čtvrtek. Čtvrtek 7:55. Jsem na školní akci kterou si všichni, kromě mě užívají. Vím že za pět minut budu muset udělat něco hrozného. Mám strach. Mám strach protože nevím jestli to mám udělat. Kdybych to neudělala bojím se že mě Ar opravdu zabije. Pokud to udělám ublížím tím Devin. Lekla jsem se rány za mnou. Otočila jsem se a uviděla ohňostroj. „To je krásný viď?" Přiběhla ke mě Yuna. Podívala jsem se na ní se slzami v očích. „Em co se stalo? Někdo ti ublížil?" Mlčela jsem. „Můžu se ti s něčím svěřit?" Řekla jsem mezi vzliky. „Samozřejmě." Usmála se na mě Yuna. „Ar mi řekl že pokud mu nepřivedu Dev na parkoviště už za tři minuty, zabije mě. Bojím se, ani ne tak o sebe jako o Dev." Teď pro změnu mlčela Yuna. „Můžu být upřímná?" Zeptala se Yuna a utřela mi rukou slzu z tváře. Přikývla jsem. „Víš, Devin udělala něco, za co potřebuje, jak to říct, potrestat? Měla by jsi to udělat. Ale neboj, Ar by nedokázal někoho zabít." Při poslední větě se usmála a odešla. Sama jsem tu ale dlouho nezůstala. Přiběhla ke mě Dev. Když jsem jí uviděla opět se mi chtělo brečet. Snažila jsem se ale aby to neviděla. „Em proč se takhle chováš? Udělala jsem něco?" Zeptala se mě a koukala mi hluboko do očí. „Vysvětlím ti to, ale-" Zarazila jsem se. Pokud jí nedostanu na parkoviště už za minutu budu mít problém. Bála jsem se. „Ale?" Zeptala se Dev. „-Ale ne tady. Je tu moc ruchu." Vyhrkla jsem. „A kde?" Zeptala se Dev a nahodila nechápavý výraz. „V osm na parkovišti u školy." Řekla jsem se zavřenými víčky. „D-dobře." Řekla Dev a odešla.

Podívala jsem se na hodinky a bylo přesně 7:59. Rozhlédla jsem se a šla k parkovišti. Vím že bych neměla, Dev měla přijít sama ale i tak jsem šla. Schovala jsem se za strom a pozorovala co se děje na parkovišti. Viděla jsem Dev. Chtělo se mi brečet při myšlence že tam čeká na mě, a stane se jí něco hrozného. Po chvilce jsem uviděla Ara přicházející k ní. „Co tady děláš?" Zeptala se ho Dev. „Přišel jsem za tebou."

Čaukyyyy :) chci vše moc poděkovat za to že jste došli až sem <333 doufám že se vám PŘÍBĚH líbí ;) zatím papapapa

Oběť oběti - Emilyin příběh ✔️Where stories live. Discover now