5. Kapitola

13 5 0
                                    

...„Tak v pět jo?" Dodala jsem a utíkala k sobě do pokoje.

Co to dělám. Povzdechla jsem si když jsem na sebe koukala do zrcadla. Bylo málo před pátou a já už byla oblečená k odchodu. Chci vůbec jít? Na rozmýšlení už bylo pozdě. Někdo zaťukal na dveře a já otevřela. Byla to Yuna. Byla celá v černém jako včera Ar. Taky jsem si vzala černé oblečení, včetně roušky kterou mi koupil právě Ar. „Jdeme?" Zeptala se a rovnou jsme odešly z pokoje.

Když jsme došli před školu čekaly jsme na Ara s klukama. „Takže ty jsi si to nerozmyslela." Řekl Ar když už konečně s klukama přišel. „Čau Yuno." Řekl jeden z kluků. Yuna jen rychle pokývala hlavou jako kdyby nesouhlasila. Nepochopila jsem to ale neřešila jsem to. „Kam chcete jít?" Zeptala se Yuna. „Klídek dozvíš se to." Řekl Ar a společně jsme vyšli.

Došli jsme k velké budově kde jsem byla včera. Byla jsem docela nejistá. Vešli jsme do ní. „Emily rozsvítíš prosím?" Řekl Ar a ukázal k chodbě kterou jsem včera šla. Šla jsem nervózně k chodbě a zmáčkla vypínač. Spustila se siréna, přesně jako včera. „Počkej." Přišel Ar a vypl ji a místo toho rozsvítil. Nechápavě jsem na něj koukala. „Včera jsi se taky spletla viď." Zašeptal Ar a sarkasticky se usmál. „Jak to myslíš?" Snažila jsem se dělat že nevím o co jde. Ar se otočil zpět k partě a já ho následovala. Šli jsme společně po schodech do nějaké místnosti. Když jsme tam všichni vešli Ar zamkl. Podívala jsem se vystrašeně na Yunu. Ta byla ale úplně v klidu. Přišla jsem k ní blíž. „To je náš takový malý obývák." Řekl jeden z kluků a přišel k nám. „Já jsem Keir." Podal mi ruku. „Já jsem-"
„Emily viď." Řekl místo mě. „J-jo jak to víš?" Zeptala jsem se ale on se jen usmál a odešel. Najednou jsme venku slyšeli výstřel. Lekla jsem se a vykřikla jsem. „Klid Em." Řekl Ar. „Někdo by se tam měl jít podívat." Řekl Keir. „Já už to tady nevydržím ani chvíli!" Vykřikla jsem a vyběhla jsem z místnosti ven. Běžela jsem dolů po schodech a za sebou jsem slyšela křičel Ara a ostatní moje jméno. Vyběhla jsem ven a rozhlížela jsem se. Zaběhla jsem za roh budovy. Slyšela jsem opakovaně své jméno. Podívala jsem se za roh na ostatní jak mě hledají. Najednou mi někdo zakryl pusu rukou a zatáhl mě pryč.

Chcete se dozvědět kdo odtáhl Em?😏 Jednoduše ČTI DÁL MUAHAHHAHA.

Oběť oběti - Emilyin příběh ✔️Where stories live. Discover now