Démonní píseň

Část XXXI.

Podíval se na postarší ženu. Nemohl si pomoct, musel v ní vidět Anitta. Její oči byly téměř stejné...

,, Je rád, že tě konečně vidí, " řekla žena a tlumočila tak akalatova slova. Fhelis se isielský jazyk od ní naučil, ať už z kratochvíle, nebo proto, že snad doufal, že by mohl se svým bratrem jednou vyjednávat. Nakonec se Kiase rozhodl zabít a Kias nelitoval toho, že Fhelise už nemohl lépe poznat. Vidina Fhelisovi smrti ho ovšem trápila a on zatím nevěděl, jak se s něčím takovým má vyrovnat. Až uplyne trocha času, říkal si, vše ho to zasáhne mnohem silněji. Nedalo se tomu zabránit. Co bude dělat potom?

Kias se na Anittovu matku podíval ještě jednou a pak se hluboce poklonil. Trpěla v cizím světě a celou tu dobu věděla, že sem nepatří. Kias to narozdíl od ní věděl jen několik měsíců. Musela se cítit příšerně. Anitt tvrdil, že bude určitě duševně strádat. Zatím se však zdála klidná a v pořádku, ale Kias nepochyboval o tom, že skrývá na své duši mnoho ran a jizev, které se už nezahojí.

,,Také jsem velmi rád, " přiznal Kias. ,, A jsem rád, že vidím i Vás. "

,,Ano, to já také, " řekla žena klidně a akalat opět začal mluvit. Žena překládala. ,, Jmenuje se Xanto. Tedy, to jméno je složitější, ale obávám se, že ho naše isielské jazyky ani nevysloví. Se zkrácením na Xanto je... spokojen. " Akalat přikývl, i když nejspíš pochopil jen svoje jméno v lidské verzi. Potom Kiasovi pokynul rukou, aby šel za ním a žena je doprovázela. Po ochozu se dostali dolu k hradu a potom zamířili k vesnici za hradbami. Akalat opět něco řekl, ale Kias se soustředil jen na překlad od Anittovy matky. Jmenovala se Bellinda.

,,Říká, že tyto stany jsou vyjma jednoho kmene v horách za pouští to jediné, co z akalatů zbylo. Život je tu těžký, sama jsem to pocítila, " potemněl Bellindin výraz. Pak se jí ale vrátil klid a nevesele se na Kiase usmála. ,, Časem pochopíš, jak tu věci fungují. " Přikývl.

,,Staneš se Velkým stínem, " překládala dál. ,, Budeš vládnout jak téhle vesnici, tak kmeni v horách. Ten je ovšem docela samotářský. Budeš s ním mít těžké pořízení. Žije tam ale sotva třicet akalatů. Zde jich žije necelá stovka. " Necelá stovka a třicet samotářů v horách. To byl celý jeho národ, celý jeho lid. Zděšeně polkl a uvědomil si, že situace je vážnější, než si myslel. Žádný div, že se uchýlili k šíleným plánům. Tenhle svět pro ně musel být krutým domovem.

,,Obřad proběhne přesně za tři dny. Do té doby se můžeš vrátit a zařídit, co považuješ za důležité. Pak bys už pokud možno neměl Akhanos opouštět, " přeložila Bellinda chvatně.

,,Opravdu se nebudu moct vrátit? Ani na chvíli? " Bellinda přeložila jeho dotaz a Xanto něco dlouho říkal. Žena se na něj obrátila.

,,Samozřejmě budeš moci navštěvovat Isiel při formálních záležitostech a v jeho návštěvě mimo ně ti nemůžou tvoji krajané zde zabránit... Ale neměl bys Akhanos opouštět především proto, abys svou silou zaháněl... vše, co usiluje o životy tvých lidí... tedy, akalatů. " Kias pochopil, že život bez povinností, po kterém kdysi toužil, ho opravdu nečekal. Zdálo se, že ho čeká spousta práce. Už teď se mu zastesklo po Isielu.

,,Ale bude to lepší, " pokračovala žena. ,, Král Isielu... můj syn... slíbil pomoc. "

,, O tom vím, " hlesl Kias a nemohl zahnat smutek, který v něm narůstal. Smutek nad osudem jeho lidu a nad jeho vlastním. Nezbývalo mu, než se obrnit trpělivostí. Rozhodl se. Pomůže akalatům ke šťastným životům. Dlužil to jim i sobě. Upínali se k němu s nadějí a on ji nezklame. Nezáleží na tom, co bude muset udělat, prostě to udělá. Dá akalatům a sobě samotnému štěstí, které si zasloužili. A Isiel mu v tom pomůže.

Pak se ještě jednou podíval na ženu.

,,Váš syn mi byl skvělým bratrem, " řekl, nakolik byly jejich vztahy nyní vyhrocené. Žena se na něj opět usmála, tentokrát o něco veseleji. ,, I když se věci nakonec tolik zamotaly. "

,,Chybí mi, " přiznala. ,, Tehdy byla použita jen jedna polovina Démonní písně. Můj manžel ji zkoumal s několika mágy a ten den mi ji přinesl ukázat. Chtěl mi ukázat trik, při kterém písmo na disku začalo zářit. Bylo to nejdál, kam se s mágy ve výzkumu dostali. Portál se otevřel a potom... se všechno změnilo. Jak se zdá, našel jsi obě poloviny. "

,,Ano. " Změna vzpomínek všech kolem, kouzlo, které zakrylo Kiasovu podobu, králův smutek... Dělo se toho tehdy hodně. Nepřekvapilo ho, že polovina artefaktu se později našla u někoho jako byl Ramell, kdo akalatům zasvětil celý život stejně jako jeho předci.

,,Jsem ráda, že se vrátím za svým synem, " řekla Bellinda a Xanto poznal, že si s Kiasem povídá. Založil si ruce na prsou a mlčel, dokud jejich rozhovor neskončil. ,, Ale stejně tak tě prosím, aby ses o tenhle svět postaral. Nebylo to tu vždy jednoduché, " řekla a přiložila si ruku na hruď, kde jí bušilo srdce. ,, Jenže to tu nebylo ani vždy špatné. Mnoho z tvých poddaných je úžasných. Tvůj bratr Fhelis byl můj oblíbenec...Je škoda, že ho moc a touha po pomstě tolik změnila. "

,,Budu dělat, co bude v mých silách. "

Bellinda se na něj podívala zářícíma očima.

,,Děkuji ti, že jsi byl skvělým bratrem mému synovi. " Kias chtěl něco namítnout, ale ona jen zavrtěla hlavou. ,, Nepochybuji o tom, " ujistila ho. Odmlčeli se a Xanto poznal, že jejich rozhovor skončil. Pak vedl Kiase do vesnice a seznamoval ho s akalaty.

Všichni vypadali různě. Měli jinou barvu kůže, jinak rostlé rohy, jiná tetování a skvrny, někteří postrádali křídla, většina neměla třetí oko. Kias viděl i několik dětí různého věku. Všechny se na něj dívaly se zbožnou úctou. Dospělí akalaté mu vyjadřovali svoje gratulace k návratu do domovského světa a říkali mu, jak se těší, až je povede k novým zítřkům. Kias se na ně na všechny usmíval...

 Ale jeho úsměv nebyl vůbec šťastný.