Démonní píseň

Část XVIII.

Kias byl poměrně sebejistý. Viděl, v jakém stavu bratr byl a domníval se proto, navíc celkem správně, že jakákoli nesrovnalost s jeho běžným chováním nebude nikomu nápadná. Anitt měl šíleného otce a události posledních měsíců byly náročné. Naopak, Kias se nesměl chovat příliš jako zodpovědný Anitt, kterého kdysi znal.

Měl přesto velký strach z Raxhala. Věděl, že pouto mezi Raxhalem a Anittem bylo hluboké a že v dobách, kdy už toho otec mnoho kloudného neřekl, představoval pro Anitta starý mág bezmála otce. Za dva dny si ovšem mág ničeho nevšiml. Mezi Kiasem a Raxhalem naopak došlo k velmi zajímavé konverzaci.

Raxhal si všiml, že láhev vína, kterou Kias ležérně ponechal ležet u stolu, kam ji předtím Anitt odložil, nepřišla o zbytek svého obsahu.

,,Víš, upřímně jsem se bál, že tě to zničí... Zdá se ovšem, že když jsme konečně našli toho parchanta, dáš se znovu do pořádku. Tohle je dobrý začátek, " podotkl a ukázal na lahev. Kias se usmál, ale jen jemně, protože Anitt se nikdy ze široka neusmíval.

,,Doufám v to. Dnešní noc byla náramně klidná, " odpověděl a vlastně nelhal. Bylo to zvláštní, ale Kiase jeho plán ani lež, které se účastnil, netížily. Naopak se mu podivně ulevilo. Poprvé za dlouhou dobu věděl, že dělá to, co má.

,, To mě těší. A teď přejdeme ke královským povinnostem. Muži z pevností si mi dnes znovu stěžovali. Myslí si, že tu nemusí být a že situace v Denmiru je... nestabilní. "

,, Do jaké míry? " naklonil se Kias dopředu. ,, Jejich názor může být platný. "

,,Myslel jsem, že situace v Denmiru tě netrápila ani trochu. "

,,Trápí, " přiznal Kias a i tentokrát se nejednalo o lež. Isielem se šířily zprávy, že situace v Denmiru se postupně uklidňuje pod taktovkou jednoho ze zdejších předních šlechticů. Šance, že se z Denmiru brzy stane konkurence schopný stát, byla nasnadě. ,, Domnívám se ovšem, že je důležitější mít svoje síly zde, pospolu. "

,,Poslyš, Anitte, co přesně čekáš? Když jsem se tě ptal naposledy, neřekl jsi ani půl slova. "

,,Moje mysl byla zatemnělá, " zvedl se Kias ze židle a pomalu došel k oknu. Byl to další z bratrových zvyků. Rád se díval na město pod palácem... stejně jako Kias. ,, Nyní jsem snad schopný Vám říct o něco víc. "

,, Co přesně? "

,,Víte, měl jsem pocit, že věci kolem... kolem Kiase, " vyslovil vlastní jméno s opovržením, ,, mohou vést k něčemu většímu. S démony nikdy nebylo radno si zahrávat. Bál jsem se, že se  o něco pokusí. "

,,Stačím na něj i já sám! A tys ho pěkně zřídil! Nebyl důvod sem tahat tolik mužů... "

,,Démoni nikdy nechodí sami, " zdvihl Kias varovně ukazováček a opět se zahleděl na město pod sebou.

,,Žádní jiní démoni kromě něj nejsou. Upřímně ani nevím, jak se tu objevil... Je to... docela velká záhada. " Kias se zarazil. Anitt pravdu znal... Dozvěděl se, že je Kias démonem a sňal z něj kouzlo společně se všemi mágy. Předtím určitě mluvil s otcem... Možná, že byl šílený, ale určitě mu něco řekl. Kias věděl, že to, co otec Anittovi řekl, byly holé výmysly. Pochyboval, že by se jejich vždy hrdý otec na smrtelné posteli svěřil vlastnímu synovi s něčím tak otřesným a ani Anittovo chování nenapovídalo tomu, že by Kiase jakkoli litoval. Na druhou stranu, otec se zabil. Jaký měl důvod? Mohla ho šílenost dovést tak daleko? Ale především... proč Raxhal nic nevěděl? Proč mu Anitt nic neřekl? A proč historku Raxhal neznal ani od jejich otce?