NEVERLAND | Část I

• NĚCO TU NEHRAJE •

REKAPITULACE
Debbie z povinných kurzů pro mladé ženy udělala užitečný kurz sebeobrany a cvičí ženy tak, aby byly připravené do nebezpečného života v rozpadajícím se světě jako bojovnice a ne ženy v domácnosti.

🖤 🖤 🖤

Mamce věřím asi ze všech na světě nejvíce, proto jsem se jí musela hned svěřit o tom, v co se nakonec proměnil otravný sexistický kurz pro mladé ženy. A byla nadšením bez sebe! "Ta Debbie má fakt skvělé nápady! Jen doufám, že z toho nebude nějaký průšvih..." Ale pokud nebude chtít mít průšvih sama Linda, žádný průšvih by ani nás nemusel čekat. Rowan už na nás kašle, zjistil, že nás nějak zabavil, svázal a zkrotil a teď budeme dělat, co bude chtít. Už nemá potřebu nás hlídat, protože své ženě očividně věří a nemá potřebu sledovat, jak se učíme pořádně zašívat ponožky.

Nebezpečí pro nás ovšem představuje Daniel, který nás samozřejmě našel. Nemůžeme se tomu ani divit, je tu od toho, aby to tu zkoumal. Ale nevypadal, že by byl proti, naopak se mu naše "malé změny" nejspíš zamlouvaly, přinejmenším mu připadaly zajímavé. Stejně, kdo ví, co se zrovna Danielovi honí hlavou...

To všechno jde stranou, když stojíme s Flynnem před novou stavbou, která se v našem městě objevila. Flynn postává opřený o pouliční lampu s rukama v kapsách a zamračeně vrtí hlavou. Hledíme na jakousi malou elektrárnu, plechový domeček plný drátů, generátorů a kabelů, vydávající praskavý zvuk.

"Údajně by to mělo rozvádět více elektřiny po celém městě," zamumlá Flynn.

Pozvednu obočí. "To zní... fajn? Asi? Netušila jsem, že tu více elektřiny potřebujeme."

"Vedoucí farmy prý měl nějaké nároky. Říkal snad něco o tom, že by chtěl farmu více zautomatizovat, a k tomu bude potřeba více elektřiny."

Vetře se mezi nás nová příchozí osoba, která si též všimla přírůstku. "Prý tu chtějí zavézt pořádný internet. Už jsem myslela, že se nedočkám," říká Sarah.

Nechápavě se na ni otočím. "Myslím, že bychom se tu bez něj v pohodě obešli..."

"Taky mi tu nijak nechybí," podotkne Flynn.

Sarah se před něj postaví a zahledí se mu upřeně do očí. "Mohli bychom si zase každý večer napsat dobrou noc. A po probuzení dobré ráno. Mohli bychom spolu být zase pořád, práce nepráce."

"Máš pravdu. To zní fajn."

Oddělím se od nich a jdu se projít do parku, který začali upravovat Debbie s jakousi ekoložkou, a každým týdnem vypadá úžasněji a úžasněji. Když tu takhle sama jdu a prohlížím si nově vysázené stromky, vlastnoručně sestavené lavičky a barevné květiny, přemítám o tom, jaké by to bylo, kdyby takhle vypadal celý svět. Ta představa mi nažene slzy do očí. EHS ví, co dělají, brzy sem zase naženou televizní kamery, natočí to nejnádhernější z tohohle města a pošlou to do světa. Ponechají si tu doktora Daniela Waiterse, který bude o zázračném Neverlandu a jeho dopadu na lidské mentální zdraví básnit všude, kde bude moct. Všichni z nás, každý jednotlivec, který teď tady žije, musí udělat všechno pro to, aby se celý svět proměnil v Neverland. I když to bude trvat měsíce, léta, desetiletí... Jednou by to mohlo zachránit naši planetu. A možná ta záchrana nebude trvat dlouho.

Tyhle revoluční myšlenky mě dovedou až ke zdi, hranici Neverlandu, za obytnou čtvrtí města. Zastavím se před ní a snažím se prohlédnout skrz, ale nejsem toho bohužel schopná. Po chvíli se před ni posadím do tureckého sedu a zarazím se nad tím, jak hrozivě tahle stavba působí. Možná to také způsobuje fakt, že za zdmi na mě čeká ten starý zničený a umírající svět. Hledím takhle nad sebe asi deset minut a pak se rozhodnu proti zdi rozběhnout. Odrazím se, skočím na zeď a chodidla zaseknu do škvír, které se tam vyskytnou přesně pro mě vhod. Rukama se držím trubky a v duchu se modlím, aby byla pevná. Začnu se přitahovat nahoru a spoléhám se na své malé svaly, které jsem nikdy doteď v životě nepotřebovala. Nacházím se už asi o metr výš, než jsem byla, když mi jedna noha podklouzne a já skoro padám k zemi. Prudce sklouznu níž a na poslední chvíli se zase zachytím, vlasy se mi ale zaseknou v malém otvoru na zdi a paruku si nechtěně strhnu, takže dopadne na zem. Zavrtím nad tím hlavou a projednou ji vypustím z hlavy, lezu dál.