NEVERLAND | Část I

• JED •

REKAPITULACE
V Neverlandu se začínají dít divné věci, doktor Kellner si našel nového záhadného sponzora, ředitel školy Emmu nenechá na pokoji a Sarah taktéž.
Ve světě - do vedení další světové velmoci se dostal nový spojenec krutých prezidentů, po Evropě se vyskytují stále další a další požáry.

🖤 🖤 🖤

Vítr mi cuchá cizí zlaté vlasy, když stojím spolu s dalšími dívkami před budovou školy. Nejistě se rozhlížím kolem sebe a vyhlížím Debbie, ale ta se stále neobjevuje. Mám dojem, že už je snad jediná, kdo nám tu chybí. Zmocňuje se mě strach i vztek. Byl to Rowanův nápad, čí jiný taky... Teď tu postávají všechny dívky a ženy od šestnácti do třiceti let, aby se poprvé seznámili s KSCH, "kurzem slušeného chování" čili kurzem etikety, kterou od nás moderní společnost vyžaduje. O této novince jsem se dověděla teprve nedávno, údajně si měl Rowan doktoru Kellnerovi stěžovat, že "mladé dámy v Neverlandu zapomínají na své postavení ve společnosti a začínají si dělat, co chtějí". Netuším, jakým přístupem se k této poznámce doktor stavěl přesně, ale nakonec se s Rowanem dohodli na zařízení tohoto povinného kurzu pro všechny dospívající dívky a mladé ženy.

Přivítají nás tu Rowan s dámou jménem Linda, která jiným slovem než "dáma" skutečně nazvat nejde - stojí napřímeně po Rowanovu boku s volně složenýma rukama a něžně se usmívá. Slyšela jsem něco o tom, že je to Rowanova žena... Je mi jí líto.

"Slečny!" zvolá přísně Rowan. "Toto je Linda, má manželka, která bude váš kurz slušného chování vézt. Budete se před školou scházet každou neděli v jednu hodinu, abyste se daly do trénování slušného chování, které patří ke každé ženě. Připomínám, že kurzy jsou povinné. Když už jsme u toho, Lindo, udělej docházku."

Zatímco Linda čte jména, já stále vyhlížím Debbie, místo ní se ale setkám pohledem se Sarah, která se pyšně usmívá. Mrkne na mě, jako by mi chtěla sdělit: Já ti to říkala.

Deborah se konečně dostaví, svižnou rozzuřenou chůzí si to míří dopředu a nalézá mě. "Co to má ksakru být?!" vzteká se.

"Já nevím, Debbie," zašeptám zmateně.

Probodává Rowana zlostným pohledem, ale on si jí vůbec nevšímá a spokojeně si prohlíží svou manželku.

Vážně jsem si myslela, že tady v Neverlandu se postavení žen ve společnosti možná změní, ale mýlila jsem se. Tak moc jsem se zmýlila... První se objevila Sarah a všechno mi s radostí připomněla, kdo jsem a co se sluší a co ne, pak se přidal Rowan, a nakonec tohle. Nejraději bych teď byla v našem domě a choulila se ve své měkké posteli do klubíčka.

"Emma Daneová."

"Zde," přihlásím se slušně a sklopím pohled k zemi.

"To snad nemyslí vážně?" nepřestává nadávat Debbie. "A co jako přesně mě tu chtějí učit? Jak správně zašívat pánské ponožky? Jak správně sedět na židli ve společnosti? A myslí si, že to se mi bude tady na farmě hodit? Zařizuji jim tu jídlo sakra!"

"Deborah Grayová."

"Tady jsem, proboha!" zahučí. "Já tu něco povídám, do prčic už. Nerozumím tomu, já tomu vůbec nerozumím. Konečně jsem si myslela, že jsem nějak užitečná!"

"V klidu, Debbie," pokusím se ji uklidnit. "Třeba to nebude tak hrozné..." Ale obě jsme si jisté opakem.

Rowan nás přenechá Lindě, která nás bere dovnitř školy. Usazujeme se na zem kolem velkého krbu a ona nás upozorňuje na to, jak nevhodně sedíme. Debbie nad jejími poznámkami jen koulí očima a já se divím, že má takovou odvahu. Linda nám asi půl hodiny přednáší o historii společnosti a především o historii žen ve společnosti. Opakuje stále dokola, jaké je naše místo, kam patříme. "Ženy patří k muži, vždy k muži." Pak nás bere ven, kde chodíme všechny v řadě za sebou dokola kolem školy a snažíme se být co nejvíc narovnané. "Pokud se to nenaučíte, budete muset balancovat s knihami na hlavě, je vám to jasné?" Debbie z ní má srandu, když se Linda nachází daleko od nás, často ji pobaveně imituje a zesměšňuje. Následně nám sděluje, že se na příští hodině budeme učit o stolování. Než odcházíme, připomíná nám, abychom vždy respektovaly muže a dávali jim přednost, protože pak to budou oni, kdo nás povedou po celý náš život a nenechají nás samotné.