Jeho svět navždy poznamenala válka s démony. Vepsala se hluboko do paměti lidstva a ještě dnes příběhy o démonech nedají spát ani malým dětem, ani dospělým. Co když ale Kias, druhorozený syn krále, není tím, za koho ho všichni mají? Co když si s ním...
Cassé sledovala, jak jeden z pekelných psů po stranách mnohonásobně zrychlil a vystřelil kupředu jako právě vypuštěná šipka z kuše. Už byli nad Tymperem, když se obloha začínala barvit doruda a nad městem se objevila trhlina. Nápadně povědomá.
,, Je to... portál? " zeptal se Ramell, ale Cassé mu neodpověděla. Místo toho přiměla zvíře přistát, i když dost nemotorně. Pak bez milosti vyhodila Ramella za sedla. Dotčeně se na ní podíval ale ona jen řekla: ,, Ještě mi za to poděkujete. " Pak se i s pekelným psem znovu vznesla nad oblohu, někdy v momentě, kdy druhé zvíře zachytilo tělo padající z výšky. Křídla a rohy jí neomylně prozradily, že se jedná o Kiase.
Netušila, co se stalo, ale v tuhle chvíli na tom ani nezáleželo. Důležitý byl zlověstně vyhlížející portál nad městem. Co se týkalo Kiase, dýchal. O tom se přesvědčila hned v momentě, kdy všichni tři psi přistáli na zemi jako jeden muž a ona se rozběhla k jeho bezvládnému tělu. Lidé kolem křičeli a vraceli se do domů, spěšně zavírali okna, jako kdyby je to mohlo zachránit před katastrofou.
Cassé do Kiase několikrát dloubla, potom ho pleskla po tváři, ale on omdlel a nehodlal se vrátit zpět k vědomí.
,,Sakra, " zaklela a ještě jednou s mladíkem zatřásla. Ani se nehnul. Cassé na nic nečekala a poslala zvíře s Kiasem pryč, někam do bezpečí. Zvíře jí ihned porozumělo skoro jako člověk a rozběhlo se městem spolu se svými druhy.
Cassé si zhluboka povzdychla. Už tuhle situaci jednou zažila a nechtěla se k ní vracet. Celá se třásla a ve vyschlém krku jí škrábala každá slina. Nemohla ale přihlížet tomu, co se dělo. Ne, když z portálu vylétli tři alakaté, nemálo podobní Kiasovi, a začali se činit.
Pod náporem černých vichrů ale i jiné démonní magie, kterou Kias nikdy neovládl, se začaly hroutit domy, jako kdyby byly postavené z karet. Cassé se vznesla do vzduchu a plášť za ní vlál. Démoni si jí všimli a ten nejmocnější z nich, jejich vůdce, se zarazil.
,,Ta, která zrušila Velký nájezd, " naklonil démon hlavu – démon, protože nic lepšího nebyl. Ne, když temný vír, který vyvolal, dole pod nimi zabíjel člověka za člověkem. Cassé si ho prohlížela. Byl Kiasovi až nápadně podobný.
Určitě se jednalo o Fhelise.
,,Velký nájezd? " zasmála se Cassé. ,, Myslíš vaši pitomou akci v Naihatu? "
,,Přesně tu. Mohli jsme dávno žít někde, kde by se nám dařilo," oznámil jí Fhelis. ,, Ale jak vidíš, museli jsme se uchýlit k jinému plánu. Můj bláhový otec ho chtěl na poslední chvíli zrušit, ale já... Pověz mi, maličká, proč by nám nemělo patřit všechno? V naší domovině jsme utiskovaní, a přitom máme sílu pobít nespočet z vás. Proč tedy vy ve vašem světě máte všechno? "
,,Kdo ví, " odpověděla Cassé klidně. To démona pobavilo.
,, Mé jméno budiž Fhelis, " uklonil se posměšně. ,, Ale to ty už víš. A tvé? Nech mě hádat... Podle myšlenek toho hlupáka určitě Cassé. Nishirona. "
,,Vidíš, jak jsi chytrý, " odfrkla si dívka. Démon jen kývl.
,,Dobře, jak si přeješ. Nebude to rychlé a bezbolestné. A stejný osud potká mého naivního bratra! "
Fhelis natáhl ruku a tu celou pokryl zvláštní kov, dokonce ji i prodloužil. Cassé poznala, že tenhle souboj se bude odvíjet trochu jinak. Ve hře se totiž objevila zbraň, a přestože z ní sálala magie, Cassé o takovém souboji tušila jen málo. Odepla hůl a připravila se na nejhorší.
Že znovu položí život za svět, který o její existenci neměl ani tušení...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Děkuji všem, kteří se ve čtení mého příběhu dostali až sem. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem se rozhodla příběh zveřejnit, ale jsem ráda, že jsem to udělala. Každé přečtení, každý hlas, každý komentář se pro začínajícího spisovatele počítá a opravdu má pro mě velkou cenu.
Jinak bych ještě ráda trochu vysvětlila, jak se to má s Cassé jako postavou. Původně jsem plánovala úplně jiný charakter, který se od Cassé lišil skoro vším. Pravda ale je, že postava Cassé je podstatně starší než celý nápad na psaní Démonní písně. Její prvotní příběh, který měl sám vydat bezmála na knižní sérii, se mi po několika letech přestal líbit a jeho psaní mě vůbec nebavilo. Ale jelikož si mé postavy občas dělají, co chtějí, tak se mi Cassé tak trochu vetřela do Kiasova příběhu. :D I proto jsem Kiase samotného přestala považovat za jedinou hlavní postavu a rozhodla se, že oběma budu věnovat stejnou míru pozornosti.
Bylo to dobré rozhodnutí? Posuď sám, čtenáři... :)
