Uvězněná ( TVD )

Do divočiny

Vrátila jsem se pro Danea a odtáhnula jsem ho na místo, kde jsem začala stavět menší přístřešek.

Dělala jsem na tom celou noc.

Postavila jsem něco jako terasu.

Dane sebou začal vrtět a probral se.

" No konečně, jak jsi se vyspinkal Růženko ? "

Dane se na mě zmateně podíval.

"Co se do háje stalo ? " ( Dane )

" Trochu tě smetla vlna, magie " 

Pokrčila jsem ramena.

Dane se podrbal na hlavě.

" A co Kol ? " ( Dane )

A já vstala a vzala jsem si další prkno a hřebíky a přidělala jsem to.

" Kate ? " ( Dane )

A já přestala tlouct do prkna, ale neotočila jsem se na něj.

" Je mrtvý "

" To mě mrzí " ( Dane )

" Lítost mi nepomůže. " 

A hodila jsem kladivo do kouta a vydala jsem se směrem pryč a Dane rychle vstal a rozeběhnul se za mnou.

" Kam jdeš ? " ( Dane )

" K Salvatorům, mám tam auto "

A dál jsem pokračovala v cestě.

" Nebuď na mě naštvaná " ( Dane )

A já se zastavila a otočila jsem se na něj.

" Mám snad být vděčná ? Veselá ?! "

A došla jsem k němu, až jsem stála úplně u něho.

Podívala jsem se mu do očí.

" Jsi oddaný Klausovi, takže mě nesleduj, protože tam kam jedu, tam rozhodně nechci, aby někdo jel se mnou "

Dane nic neřekl a jenom sklonil pohled.

" Sbohem Dane "

A rozešla jsem se pryč.

Došla jsem až k domu Salvatorů a nastoupila jsem do mého auta.

Chci odsud být co nejdál, nechci se s nimi plést do pátrání po léku na upírství, chci mít klid.

___----___-----____-----____------____----___-----___----____-----___----____----___-----___-----___-

Po nějaké době co jsem jela autem mě přivítalo město s názvem Gainesvill. 

Ano, přesně tak, jedu navštívit svého mladšího bratříčka, jeho přítelkyni a jejich malou dcerku Lucy.

Až teď mi došlo, že netuším, kde bydlí.

Zastavila jsem na parkovišti a nechala jsem tam auto, kdyby mě náhodou někdo sledoval, jsem hodně podezřívavá.

Sebrala jsem prach ze země a soustředila jsem se a na dlani se mi utvořila šipka a já následovala její směr.

Došla jsem až k nádhernému domu,. pamatuju si ho z fotografie, kterou mi Jake ukazoval. Prošla jsem vstupní brankou a došla jsem až k hlavním dveřím a zazvonila jsem.

Byla jsem nervózní a najednou mi otevřela Isabell.

Všimnula jsem si, že si dávala bedlivý pozor, aby nepřekročila práh od domu.

" Přejete si ? " ( Isabell )

" Ehm, já jsem Katie, Katie Soldrien "

Netuším, proč jsem použila své staré příjmení.