Uvězněná ( TVD )

Nekontrolovatelná Katie

Pomalu jsem se přibližovala nožem ke svému zápěstí, chvilku jsem zaváhala, ale pak jsem ostrou špičkou přitlačila na kůži, ze které se začala drát krev, ani jsem neprojevila bolest, byla jsem jako omámená. Pomalu se mi začali dělat mžitky před očima, sedla jsem si na zem a opřela jsem se o vanu. Někdo přišel z druhé strany ke dveřím.

" Katie ? Stalo se něco? Cítím odtamtud krev, jsi v pořádku?" ( Stefan )

Já už ,ale nevnímala, pomalu se mi začali zavírat oči. Pomalu jsem padala do temnoty. Poslední co jsem viděla, bylo to že Stefan rozrazil dveře a rychle přiběhl ke mě. Něco na mě mluvil, ale z mého pohledu nebyla slova slyšitelná rozumně. Zavřela jsem oči a zmocnila se mě tma.

----____------___-----_____------____-----_____------____----____-----_____----_____-----____----_---

Probudila jsem se pomalu, byla jsem zmatená. Moje oči oslepilo prudké světlo. Když si moje oči konečně přivykly, rozhlédla jsem se po místnosti. Byla jsem v nemocnici. Něco mě zabolelo na zápěstí, podívala jsem se tam. Bylo obvázané a ke mě bylo připojeno několik hadiček. Chtěla jsem se posadit, ale všimla jsem si že jsem k posteli přivázaná popruhy. Zpanikařila jsem. Začala jsem sebou prudce cloumat.

" Pusťte mě pryč!"

" Co se stalo!"

" Já chci pryč!"

" Ihned ze mě sundejte ty popruhy!"

Rychle přiběhl doktor se sestřičkou a s nimi Stefan.

" Uklidni se Katie" ( Stefan )

" Proč tu jsem Stefane, co se stalo!"

" Pokusila ses zabít "

Najednou jsem si vzpomněla, jsem v koupelně, nůž a krev. Proč jsem to udělala? Pamatuju si to matně. Ale mám pocit, jako bych to vůbec nebyla já.

" Já chci pryč"

" musíš tu zůstat pod dohledem" ( Stefan )

" Já žádnej dohled nepotřebuju. Pusťte mě !"

" Pusťte mě!"

" Pusťte mě pryč!"

Rostl ve mě hněv, najednou světla v místnosti, jejich žárovky začali praskat. Otevřelo se okno a začal prudce foukat vítr.

" Pusťte mě!"

" Pusťte mě!"

" Rychle dejte jí nějaký sedativa!" ( Stefan )

" Pusťte mě pryč!"

Doktor pomalu začal do injekce nabírat kapalinu a přibližoval se s ní ke mě. Cítila jsem se strašně v nebezpečí.

Přesměrovala jsem svou magii na doktora, který jako by ho udeřila neviditelná síla. Narazil do zdi a omdlel. Sestřičku jsem taky odhodila.

Stefan rychle přispěchal pro tu injekci. V místnosti stále mocně foukal vítr. S tou injekcí došel až ke mě, soustředila jsem svou moc i na něj, odhodilo ho to. Rychle vstal a upíří rychlostí ke mě doběhl.

Najednou se mi udělalo slabo, podívala jsem se na místo kde stál Stefan. Držel injekci zapíchnutou do mé ruky a tekutina už byla stlačená. Pomalu vytáhnul injekci. Najednou vítr přestal foukat. Já jsem se už jenom zmohla na vystrašený výraz a podívala jsem se na něj.

" Stefane .."

A usnula jsem.

___-----_____-----______-----_---____-----____-----____-----___------____-----____-----___-----____--