Uvězněná ( TVD )

Konec jedné aférky

Jeli jsme autem dlouho cestu, asi osm hodin, už ani nevím, přijde mi to jako věčnost, hlavně s naštvaným Klausem.

Ještě po cestě jsme se zastavili v jedné hospůdce, kde zabil všechny lidi co tam byli, aby si na nich vybil zlost. Netuším kam jedeme a ani proč. Přemluvila jsem se i k trocha spánku.

Někdy mi hlava třeští jako střep, kvůli čarodějkám, které mě varují a žádají o pomoc s nějakým nebezpečím, ale já pořád nechápu, co po mě chtěj a ani nevím, proč bych jim měla pomáhat. Když o tom nebezpečí vědí tak moc, proč ho nezastaví ?

Spala jsem a najednou auto zastavilo, prudce jsem se probudila. A zamžourala jsem očima po okolí.

" Kde to jsme ? "

" Vítejte v Chicagu " ( Klaus )

Bezva, jsme asi přes 2 000 mil od Mystic Falls.

Promnula jsem si oči a vystoupila z auta.

" Bezva, procestuju skoro celou Ameriku a ještě nedobrovolně. Co tu děláme ? "

" Jdeme vzpomínat na staré dobré časy " ( Klaus )

A plácnul Stefana přes záda.

" Já vím, jak jsi to tu měl rád, vzpomínáš na staré dny rozparovače ? " ( Klaus )

A došli jsme ke kraji silnice a koukali jsme na město.

" Ani moc ne, hodně krve a paření, detaily mám v mlze " ( Stefan )

" No to je, ale velká ostuda, detaily dotvářejí legendy " ( Klaus )

" Monterejský rozparovač byl prý osamělý a tak se vydal do města hledat útěchu. Všecko bylo zakázané, takže o tolik zábavnější " ( Klaus )

A popošli jsme do jednoho skladu, kam Klaus zaparkoval auto, aby nebylo na očí.

Dál jsem pozorovala hvězdné město a došel ke mě Stefan.

" V pořádku ? " ( Stefan )

" Ten dotaz sis nějak oblíbil. "

A dál jsem hleděla na město a povzdechla jsem si.

" Chybí mi to naše město, náš dům, můj pokoj. Naši rodinu, tahle výprava mi otvírá staré rány. " 

" Myslíš Jakea ? " ( Stefan )

" Ano a všechno je tak zmatené, ani já nevím co jsem zač. umím čarovat, ale i bez použití slov, mám větší sílu než člověk, ale menší než upír. Umí rychleji už i běhat než člověk, můj bratr je hybrid a když zlomil kletbu, pocítila jsem to i já. "

Zmateně jsem hleděla na město a pak jsem se podívala na Stefana.

" Nevím co se se mnou děje a to mě děsí, celý můj život tady se se mnou něco děje. Jsem snad prokletá ? "

" Jestli myslíš svými příbuznými prokletí, tak máš pravdu, ale jinak myslím, že ne, nejsi prokletá, jsi jenom prostě...jiná " ( Stefan )

Najednou k nám došel Klaus a já sklopila oči od Stefana a znovu jsem se dívala na město.

" Chicago je kouzelné město " ( Klaus )

" To ano, beru tě za slovo, ale většinu si nepamatuju " ( Stefan )

A odešel pryč.

" Tak rovnou do práce " ( Klaus )

A vydali jsme se k autu a Stefan se o něj opřel.

" Proč jsme pořád s tebou ? Zapařili jsme, tví hybridi umřeli, tak proč nejít o dům dál ? " ( Stefan )

" Jdeme za mou oblíbenou čarodějkou " ( Klaus )