Maturitní ples

457 20 3
                                    

Probudila jsem se, byla mi zima. Zjistila jsem, že jsem usnula u toho náhrobního kamene, byla jsem o něj opřená a choulela jsem se do klubíčka, byla mi hrozná zima.

Dala jsem dlaně před sebe a soustředila jsem se a vytvořila jsem plamínek, byl menší, ale stačil k tomu, aby mě trochu zahřál, noc byla nejspíše chladná.

Najednou se vedle mě ozvalo zakašlání, prudce jsem s sebou trhnula a oheň jsem upustila na zem a utvořil se kolem mě ohnivý kruh.

Podívala jsem se na dotyčného, který mě určitě celou dobu pozoroval.

" Mikaele "

Nevěřícně jsem se na něj podívala.

" To už si mě přišel zabít ? "

Mikael se na mě nechápavě podíval a já nechala oheň kolem mě zmizet.

" Klidně si posluž "

Odfrknula jsem.

" Nechci tě zabít, ani nevím proč bych měl ? " ( Mikael )

" Nedělej že nevíš, přišel si mě zabít, protože nejsem tvá dcera, stejně jako Klaus, kterého už chceš zabít celou věčnost "

Sednula jsem si na zem a opřela jsem se o strom, byla jsem vyčerpaná, pálely mě moje zarudlé oči od pláče a ruce jsem měla promrzlé až mi skoro modraly. Cítila jsem se nemocně.

" máš pravdu, že chci zabít Niklause celou věčnost, ale ne jenom kvůli tomu, že to není můj syn, taky proto, že zabil tvou matku........Strašně moc se jí podobáš. Nadevše jsem ji miloval " ( Mikael )

" Tuhle přednášku si ušetři, já čekám na smrt, když to neuděláš ty, tak já "

" Proč se chceš zbavit života ? Je to ten největší dar " ( Mikael )

" Protože už nemám stejně pro co žít.  Nikdo mě nemá rád a ani nemiluje, všichni mi předpovídaj, že budu zkáza celého světa.....Přišla jsem o všechny své přátele a stejně skoro celý můj život byla jedna velká lež"

Podívala jsem se na Mikaela.

" Tak mi řekni, pro co mám ještě žít ? "

Mikael ke mě prudce došel, že jsme vstala a čekala jsem na to co udělá, on mě chytil za hlavu a já zavřela oči a čekala na smrt, ale on mou tvář držel jemně.

" Otevři oči Klerentis " ( Mikael )

Oslovil mě jménem, které mi dala má pravá matka. Pomalu jsme otevřela oči.

" Opravdu jsi má dcera, vím to moc dobře " ( Mikael )

" jak si můžeš být tak jistý ? Vždyť mám nejspíše vlkodlačí gen..."

" Ale ten jsi zdědila z rodiny Soldrienů....." ( Mikael )

Z mé rodiny, která mě vychovala, to oni byli vlkodlaci, teď už to dává smysl.

" A pro co má tedy smysl žít ? "

Pohladil mě po tváři a já na chvíli jsem z něj ucítila rodičovskou lásku.

" Přece pro tohle, pro poznání nových věcí, lidí, založení své milující rodiny..." ( Mikael )

Sklopila jsem oči k zemi a on mi pozvednul bradu.

" Jsi přece Mikaelsonová, tak tady nefňukej a vzchop se, naše rodina vždy byla pyšná na své členy a nikdy neprosila o smrt, vždy jenom bojovala za svou čest...tak mi řekni, jsi snad nějaký uplakánek co žadoní o smrt?" ( Mikael )

Uvězněná  ( TVD )Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt