Uvězněná ( TVD )

Nebezpečné známosti

Ráno jsem se probudila velmi brzo, ještě ani nesvítalo, dál jsem si sednula na postel a přemýšlela jsem. Je to vůbec možné, konečně je můžu potkat a zbaběle jsem utekla. Co když si budou myslet, že jsem slabá ? Budou mě brát jako ostudu jejich rodiny. V tom se mi vybavily slova Becky.

" Jsi silnější než si myslíš " 

Došla jsem k oknu a podívala jsem se ven, život venku byl tak klidný. Všude byla tma, kromě míst, které osvětlovali pouliční lampy, byla to nádhera. Nádhera na město, kde se dějí útoky zvířete často jako jarní podzimní přeháňky.

Podívala jsem se daleko za kopce, pomalu začalo vycházet slunce a jeho svit osvítil celý můj pokoj. Otevřela jsem okno a nadechnula jsem se čerstvého ranního vzduchu.

" Jsi silnější než si myslíš "

Ta slova mě hřála u srdce jako plamen ohně. Hrozně moc mi Becky chybí.

Ptáte se proč jsem Damonovi neřekla o tom mostě ? Abych mu nedělala ještě větší starosti a navíc jsem to zvládnula úplně sama.

Zvládla jsem to beze všech. I bez něj. Až teď jsem si začala uvědomovat, jak moc silná jsem tam byla, jak moc silná jsem teď, čelila jsem vlastní smrti, kvůli halucinacím, které jsem viděla jenom já, to já jsem na tom mostě zachránila sama sebe. Nezachránil mě Damon nebo někdo jiný, který by mě i násilně odstrčil od strany mostu, ne, byla jsem to já, která sama od okraje mostu odešla a pak se vypořádala i s halucinacemi.

Převléknula jsem se a upravila. Když jsem zvládnula tamto, tak seznámení se s rodinou bude hračka. S rodinou upírů. Původních. Zaseknula jsem se.

No tak, vzchop se, ty jsi čarodějka a možná i hybrid, to zvládneš.

Hrdě jsem napnula hruď a odemknula jsem dveře a vyšla jsem ze svého pokoje.

V domě panovalo až hrobové ticho.

" Damone ? "

Nic.

" Stefane ? "

Taky nic, kde zase jsou ? Chtěla jsem se rozejít, ale omylem jsem kopnula do nějaké malé krabičky na zemi. Sehnula jsem se k ní a podívala jsem se ,co je uvnitř, byl tam nový telefon a u toho papírek se vzakezem.

" ten starý už nešel opravit, tu zeď si opravíš pak sama, Damon."

Jenom jsem trochu zčervenala při vzpomínce na díru ve zdi od mého mobilu. Podívala jsem se na mobil. Vypadla o dost lépe než ten můj starý. Ještě, že toho Damona mám.

Mobil jsem otevřela a hnedjsem volala Damonovi.

" Vidím, že dárek jsi objevila, nemáš zač jen tak mimochodem. " ( Damon )

" Děkuju Damone. Kde teď jsi ? " 

" Já a Stefan jsme u eleny doma, včera večer se dovnitř někdo vloupal a napadnul Ricka " ( Damon )

" panebože, je v pořádku ? "

" Jo, je v nemocnic, ale už je v pohodě a mám novinky " ( Damon )

" jaké ? "

" Bonnie se podařilo otevřít rakev, ale nám to nijak nepomůže " ( Damon )

" A proč ? Co v ní bylo "

" Otázka je spíše kdo. " ( Damon )

A na chvilku se odmlčel.

" kdo tam byl Damone ? "

" Byla tam Esther Mikaelson, původní čarodějka " ( Damon )

" Má matka "

Na chvilku se mi zatajil dech.