Uvězněná ( TVD )

Před soumrakem

Otevřela jsem oči, byla jsem v mém pokoji v domě Salvatorů. Mé ruce byli pečlivě složené na hrudi a v mém pokoji byla připravená černá rakev a po stěnách pokoje byli rozvěšeny kusy černé látky, okna byla zatažená.

Posadila jsem se prudce, měla jsem na sobě černé šaty.

Oni mě chtěli pohřbít, vážně si mysleli, že jsem umřela, tak počkat ? Já neumřela.

Došla jsem rychle k zrcadlu, byla jsem to já, bez jakékoliv změny.

Odhrnula jsem své šaty a podívala jsem se na svou hruď, byla tam ještě malá rána.

Jak to, že sakra žiju ?!

Na stole mi začal zvonit telefon, ten zvuk byl nesnesitelný, strašně mě začala bolet hlava, došla jsem k telefonu, volal mi Alarick.

" Ricku ? "

" Katie, vidím, že to zabralo, jsem ve škole, přijď jsem, ať můžeš začít plnit svůj úděl " ( rick )

Zněl temně.

" Počkej, co ? "

Cítila jsem, jak najednou jakoby ve mě bylo něco temného, cítila jsem, jak mé oči potemněli a kolem nich se objevily prasklinky.

" Hned tam budu, opovaž se někoho z nich zabít beze mě "

Rick se zasmál a já položila telefon a pod postelí jsem vyndala krabici a uvolnila jsem čarodějnou pojistku a z krabice jsem vyndala kůl z bílého dubu.

Najednou mi prasklinky kolem očí zmizeli a cítila jsem se  zase normálně. Rychle jsem odhodila kůl na postel.

" Co to sakra ?! "

co mělo zabrat ?

Esther mi musela něco udělat, když jsem včera byla mimo.

Ale co by to ? To ne, ne, ne ,ne ,né !

Došla jsem k oknu a roztáhnula jsem závěsy a čekala na pálení kůže, ale místo toho mě jenom oslepilo rozjasněné slunce, strašně svítilo, takže jsem odtrhnula zrak.

Nejsem upír. Ale to taky neznamená, že nejsem v přerodu.

Vzala jsem svůj mobil a upíří rychlostí jsem doběhnula do sklepení, ale najednou mě zaseknula sladká vůně, něčeho co vycházelo z krevního boxu Damona. Došla jsem k němu a otevřela ho a vyndala jsem jeden sáček krve a přiložila jsem si ho k obličeji a přičuchnula jsem k té nádherné vůni.

" Ne ! "

Hodila jsem sáček krve zpátky do boxu a došla jsem do cely.

Došla jsem na druhou stranu cely a pomocí magie jsem zavřela dveře a soustředila jsem se a zapečeťovala jsem dveře silnou magií.

Když jsem kouzlo dokončila, začal mi zvonit telefon. Alarick.

" Ne ! " 

A odhodila jsem mobil od sebe pryč, ale cítila jsem, jak mé oči potemněli.

Pohrdavě jsem si stoupnula a došla jsme pro mobil a dala jsem si ho do kapsy, došla jsem ke dveřím cely a položila jsem na ně své ruce a soustředila jsem se a cítila jsem jak se dveře s hlasitým cvaknutím odemknuli. Vyšla jsem z cely a kráčela jsem k boxu. V tom jsem se vzpamatovala.

" To ne ! "

Doběhnula jsem zpátky do cely a do ruky jsem si vzala jednu z uvolněných cihel, posadila jsem se a soustředila jsem se na cihlu, vložila jsem do ní zamčenou magii mé cely, došla jsem ke dveřím a cihlu jsme odhodila pryč z cely. Došla jsem na druhou stranu cely a unaveně jsem se posadila.