Ten Pravý (druhý díl)

Část 22 Tyler: Noční vycházka

Je příšerná tma, takže sotva vidím na cestu přes sklo auta. Po několika minutách se mi povede dostat na místo. Zaparkuji poblíž roští docela dost prudce a vyskočím z auta. Dveřmi třísknu víc, než jsem původně zamýšlel. Od spolujezdce vyskočí Aaron, který mě následuje jako stín.

Zamíříme přímo do lesa, kde na kraji stojí několik našich lidí a varují se mezi sebou. Hned, jak nás uvidí, se rozestoupí a jak na povel zmlknou. Vidím na nich, že jsou dost nervózní. Bez povšimnutí kolem nich projdu a zamířím přímo ke Stevovi, který se z podřepu zvedne ke mě. Obdaří mě ustaraným pohledem.

,,Bez pochyby... je to on..." chytne mě za rameno ,,... nevím, zda to chceš vidět."

V jeho očích vidím obavy. 

,,Nejsem malé dítě Steve," odstoupí o krok dál a mě se naskytne podívaná na Derekovu bílou tvář bez známky života. Leží v nepřirozené poloze na zemi se zakrváceným bokem a podivně zahnutýma rukama a nohama. Prsty na rukou jsou zlámané. Oči má podivně vykulené a šaty na několika místech dotrhané od bičování. Otočím mu hlavu na bok a najdu přesně to, co jsem čekal, že najdu, červenou značku - značku Lapis.

Do nosu mě udeří zápach rozkladu. Musím trochu odtáhnout hlavu, aby se mi nezvedl žaludek.

,,Leží tu už několik dní," částečně se nakloním, abych si lépe prohlédl jeho tělo ,,a dost ho mučili než ho zabili."

,,Proč by Lapis zabíjela vlastní lidi, které osvobodila?" vysloví Aaron otázku nahlas a mě tak přidá do hlavy další otázku, na kterou bych i já rád znal odpověď. Měl bych si udělat seznam na nezodpovězené otázky, protože se mi v hlavě vytváří pěkný zmatek.

,,Třeba se báli, že vyzradí nějaké informace, proto ho nejdřív osvobodili a potom se ho zbavili. V takovýhle organizaci bych se tomu ani nedivil," řeknu nevzrušeně a zajímavě si prohlédnu Derekovy načervenalé oči. Možná jed? Okamžitě ten nápad zavrhnu. Jedy zrovna nepatří do repertoáru Lapis.

,,Co na to říkáš?" podívám se směrem ke své matce, která stojí s ostatními poblíž.

Přičupne si vedle mě a chvíli mrtvolu pozoruje ,,něco po něm chtěli. Vidíš ty dolámané prsty? Mučili ho, aby z něj něco vytáhli. A..." rozhlédne se kolem ,,..nikde není známka boje. Nikde žádná krev. Zničené okolí, prostě nic. Mučili ho, zabili a pak ho sem přitáhli. Nezabili ho tady."

Nepochybuji o jejích slovech. V Lapis trénovala celé své mládí, proto je v jejich technikách znalá. Podívám se na ní ,,co myslíš, že to znamená?"

Nadechne se a podívá se na Aarona vedle mě a pak se zaměří na mě. Poznám, že si dělá starosti ,,Lapis nikdy nepohodí tělo jen tak v lese. Má prostředky na to, aby nechala zmizet kohokoliv a to beze stopy. Ale tohle..." podívá se na Derekovo tělo, ,,...chtěli, aby ho někdo našel. Chtěli, abychom ho MY našli. Organizace moc dobře ví, kam zasahují pozemky a působnost Abahigi, proto ho odhodili sem. Posílají nám vzkaz."

,,Jaký vzkaz?" vylítne ze Steva.

Sarah chvíli přemýšlí než odpoví ,,že skončili se skrýváním... že jsou připraveni... ať už se připravovali na cokoliv."

Kousnu se do rtu. 

Podívám se znovu na bílé tělo svého strýce. Zradil náš rod a celý život jsem ho nesnášel, ale nikdo si nezaslouží zemřít takhle. Přál jsem si ho osobně najít a vyřídit, ale udělali to za mě. Jeho smrt by mou rukou nebyl tak krutý... ,,Vemte ho k nám. Povolejte rodinného lékaře ať se na něj podívá a zjistí víc. Potřebujeme jakékoliv vodítko, sebemenší detail, který by nám mohl pomoci. Omega týme, prohledejte okolí," podívám se na skupinku borců napravo, kteří se dají do pozoru a přikývnou.