The boy

The boy: 10. Pizza

Probudily mě hlasy, které šeptaly nedaleko mě. Otevřela jsem oči a zjistila, že jsou kousek od mě kluci a usmívají se. „Vyfotil si je?" Zašklebil se Matt. „Jo," odpověděl s úsměvem Jack. „Jste blbí," zahučela jsem tiše na ně.
„Ale, ale šípková Růženka se probudila," přišel blíž Oliver a já se na něj zamračila.
„Ještě aby nám i ta druhá spící princezna probudila," zašklebil se na Elliota, který mi dýchal na krk. „Má pravdu, jste fakt blbí," zachrčel Elliot. „Nemůžete nás nechat spát až do rána?" Zeptal se Lio, který se při mluvení dotkl rty mé kůže na krku a já se celá zachvěla. „No jo vždyť už jdem, jen jsme se přišli podívat jestli dýcháte, anebo jestli si nezalehl Rose," ozval se Josh.
„A ještě jsme ti přišli poděkovat Rose," dodal Matt. „Jo má pravdu, vážně děkujeme," usmál se na mě Jack. „Tak jo, my už jdeme a nešukejte!" Zasmál se Josh, který hned zavřel dveře. Lio se tiše zasmál, ale pak si povzdechl.
„Copak?" Prsty jsem mu vjela do vlasů. Spokojeně zamručel a já se musela usmát.
„Děkuju," šeptl. „V pohodě," pohladila jsem ho i po tváři. „Ne to není," smutně přivřel oči.
„Zkus na to teď nemyslet, ano? Zkus ještě usnout," přitiskla jsem si ho víc k sobě. Na to už nic neřekl, takže asi se opravdu pokusil znovu usnout. Když už začal klidně oddychovat, vymanila jsem se z jeho sevření a odešla dolů.

„Jak je na tom?" Zeptal se Matt, když mě zaregistroval v obýváku. „Snad líp, zase usnul," povzdechla jsem si. „Co se mu stalo?"
„Ee...Rose, to by ti měl říct on," ozval se Jack.
„Chápu," vydechla jsem. „Vážně tě nechal sáhnout si na jeho jizvy?" Ozval se tiše Oliver.
„Oli, viděl jsi, jak se k ní dnes měl," ozval se z druhé strany místnosti Josh. „A to je špatně?" Zeptala jsem se s obavami v hlase. „Ne, ale vůbec ne. Jen, takhle se ještě k nikomu nechoval, víš? I k nám potom všem byl odtažitý a tak dále. Najednou se s ním seznámíš ty a on...a on se i upřímně zasměje," vypadalo to, že byl z toho fakt dojatý. „Hlavně mu, prosím, neubliž," Zašeptal Matt. »Kluci, mně je jasné, že se mu muselo stát něco opravdu hrozného, už na první pohled jsem poznala, že bere drogy a je...jiný? Tím, že byl zticha, tím, že se ani jednou neusmál. Já mu neublížím a ani nechci," ujistila jsem je.

Kluci si zapli xbox a začali hrát hry, Elliota jsme nechali, ať si odpočine. Já koukala na kluky, jak se vztekají, byla to celkem zábavná podívaná. „Neobjednáme si pizzu?" Ozval se najednou Josh. „Jo! Mám hlad!" Protáhl si svaly Matt. „Fajn, půjdu objednat, ale kolik?"
„Pět," odpověděl Jack. „Je nás šest," nechápal Josh. „No jo, ale Elliot spí, bůh ví, jestli se vůbec probere, a když jo, tak stejně podle mě jíst nebude, vždyť ho znáte," vyjasnil Jack. „Já se s nim rozdělím, podle mě ji stejně nesmím celou," ozvala jsem se. „Takže pět,"
Odmlčel se. „A jaké?" „Sýrové," řekli jsme všichni najednou a já se musela zachichotat.
„Fajn, pět sýrových," Joshovi zacukaly koutky.
Odešel do kuchyň objednat ty pizzy, kluci pokračovali v hraní a já je opět pozorovala.
Najednou jsem vedle sebe zaregistrovala pohyb. Hned na to se vedle mě prohla sedačka. Otočila jsem a zjistila, že je to Elliot.
A je fakt hodně blízko, ne že bych se ho štítila, právě naopak. Nebo prostě, ugh nevim! V jeho blízké přítomnosti jsem taková nervózní. Srdce mi vždy začne tlouct o něco rychleji, prostě nevim, co se mnou je, nebo spíš, nevím co se mnou dělá. Bože, ty jeho nádherný oči. Klidni se, Rosalyn!

„Už jsem to objednal," přišel zpět Josh a hned zaregistroval Elliota. „Elliote! Bracho, tak jak ti je?" Zeptal se a s očima připnutýma na něm si sedl. Všichni kluci na něj přesměrovali své zvědavě pohledy. „Lepší," a nahl se víc ke mně. Jakoby opět hledal tu podporu. Jakoby se u mě cítil více v bezpečí. Nikomu ten pohyb neunikl. Opět se klukům na tváři objevil ten divný úsměv.