Nic není, jak se zdá. ✓

II. Po vánocích ve škole

Dneska jdeš do školy, jestlipak ses učila? Otravovala Nonu myšlenka, hned po zazvonění budíku. Prosím tě, po vánocích se tam jde stejně jenom, aby si všichni ukázali co nového dostali pod stromeček! Zahnala ji druhá. Nona jí dala za pravdu a ještě chvíli se válela v posteli. Ráno se z ní nikdy nikomu nechce.

Když už to bylo dlouho, vyhrabala z šatníku nové oblečení 'od Ježíška' a seběhla po schodech dolů.

"Jdeš pozdě, musíme na tebe čekat. Zase!" šklebila se Poppet. "Tak na mě nemáte čekat." mrkla na ni Nona a zakousla se do toustu. "Nono!" upozornila ji máma, "Rodina má snídat pohromadě." Nona jenom protočila očima a kývla.

Když se Poppet uráčila opustit koupelnu, Nona se upravila a za chvíli už je táta vezl do školy. Nonu na Canterlot high a Poppet na obyčejnou základku. Než Nona vystoupila, dala tátovi pusu.

Teď uvidíme, jak si budou ukazovat věci...až nebudeš nic umět, nestěžuj si. Rýpala zas ta otravná myšlenka a Nona se snažila ji ignorovat. Taky se snažila najít svou nej kámošku. Ať hledala jak hledala, nikde ji nebylo vidět. Třeba už je ve třídě. Poradila jí její oblíbená flákačská myšlenka. A tak šla mezitím do třídy. Po Amity ale nebylo ani vidu, ani slechu.

Hodina začala. Nebyl to bohužel první den školy po letních prázdninách, ale první den školy po vánočních prázdninách, takže byl normální počet hodin. Aby toho nebylo málo, paní učitelka si vymyslela, že budou všichni sedět holka-kluk. Naštěstí je kluků o jednoho míň než holek a jeden kluk řekl, že si sedne s Amity.

Kdo by taky chtěl sedět s tebou? Uchichtla se Nonina myšlenka. Nona zůstala teda sedět sama, v poslední lavici v řadě u dveří, aby na ni nebylo vidět. Když ji totiž hodina nebaví, raději si pod lavicí čte.

Po sedmi dlouhých, neubíhajících hodinách bez Amity mohli jít na oběd. Nona seděla sama. Vlastně si až teď uvědomila, že má jenom jednu pořádnou kamarádku. Je na téhle škole už skoro půl roku a není schopná si nikoho najít. Potom se ale uklidnila. Je tu ještě Flora Piece. To byla Nonina o rok výš chodící kamarádka. Je tak trochu hippie. Jenom neví, kolik má Flora dneska hodin. Nona totiž nesnášela, když musela u stolu sedět sama.

A jako na zavolanou je tu Flora! "Ahoj Nono!" přiběhla k ní, odložila tácek a pevně ji objala. "Vůbec jsem tě za vánoční prázdniny neviděla, moc ti to sluší!"

"Díky, tobě taky!" usmála se Nona. "A kde máš Amity?" chtěla Flora vědět. "To nevím, až přijdu domů tak jí zavolám, teď mám vybitej mobil." pokrčila Nona rameny. "Já taky!" zasmála se Flora. Ještě si u jídla vyměnily drby, povykládali a pak odnesly.

Flora bydlela stejným směrem jako Nona a tak šly spolu. Nona se dověděla, že Flora má tu učitelku co přesazuje taky a musí sedět s jedním klukem co děsně smrdí. Nona jí poradila, ať mu koupí deodorant a obě se nad tím nápadem zasmály. Pak už Flora došla ke vchodu domů a rozloučily se.

Nona došla domů a strčila mobil na nabíječku. Jak se nabíjel, zavolala Amity.

"Ahoj Noni! Copak potřebuješ?" poznala hlas Amitiné maminky.

"Chtěla jsem vědět, proč Ami není ve škole."

"Byli jsme na horách a Amity si zvrtla kotník. Už ho má skoro zahojený, takže pozítří půjde do školy. Nechtěli jsme ji posílat už teď, aby ho nějak nenamáhala, když ho bude co nevidět mít v pořádku." vysvětlila to paní Periová.

"Aha, tak ji ode mě pozdravujte." řekla Nona a zavěsila.

Pak šla do ledničky pro jogurt a viděla v obýváku Poppet a její dvě kamarádky. Rychle vzala jogurt a mléko pro Jogurtýnu a vypařila se. Poppetiny kámošky nemá v lásce.

V šuplíku doma našla starou knížku, kterou psala před rokem a nikdy ji nedokončila. Nevěděla jak ji dopsat a přestala psát v části, kde příšera běhala po škole.

Myslíte, že ta knížka bude mít nějaký hlubší význam? :)