Nic není, jak se zdá. ✓

VI. Co teď?

To ne! Celé je to moje vina. Kdybych byla Fela poslechla, nic z toho se nestane! Zpytovala nona svědomí.

Ozval se hlas ředitelky Celestie ze školního rozhlasu: "Hlavně udržte klid, milí studenti! Všechno bude v pořádku. Pokud není tvor ve vaší blízkosti, všeho nechte a jděte domů. Vy co to štěstí nemáte, vyčkejte na pomoc mě a zástupkyně Luny." Na to se všichni studenti začali tlačit pryč a panikařit. "ÁRRRRRRRRRG!" zařval netvor. Všichni bez hnutí zůstali stát na místě a třást se strachy. V tom chytl netvor do náruče Floru a utekl i s ní do tělocvičny.

"Proboha!" vyhrkla Amity a zhroutila se na zem. Už přišla ředitelka se zástupkyní. Nona ve skrytu duše doufala, že to dopadne dobře, jako když tu před lety byla aférka se Sunset Shimmer a poté se sirénami. Jenže to tu byla Twillight Sparkle, o které se tu pořád mluví. Teď je tu jen Nona, obyčejná studentka, která to všechno způsobila. Určitě se o ní bude vždycky mluvit jako o zlodušce, co málem zničila školu.

"Co se tu stalo?" ptala se ředitelka Nony, která tu jako jediná kromě bezvědomé Amity zůstala. "Ta stvůra unesla Floru a je s ní v tělocvičně." vysvětlovala. "A co se stalo Amity? Použilo to stvoření nějaké kouzlo?" vyděsila se ředitelka Celestia. "Ne, jenom omdlela." pokrčila Nona rameny.

"Dobrá, jdi domů, zástupkyně Luna odvede Amity na ošetřovnu a já zkusím vyřešit problém s netvorem, ano?" usmála se. Jak může být tak klidná? Nechápala myšlenka. Asi zažila horší věci. Napadlo druhou.

Nona se vydala domů. Slzy měla na krajíčku. Kdo mi pomůže? Nikdo, musela bych mu říct co se stalo. Naříkala. A proč nenajdeš Fellowa? Divily se jí myšlenky. To je ono! Zajásala Nona. Jenom nevěděla, kde ho najít. Šla smutně domů a přála si, aby ho potkala. Ale ono pořád nic.

Když odemykala branku, někdo jí poklepal na rameno. Otočila se. "Fele! Hledala jsem tě!" podívala se na něj. "Nechceš si promluvit?" zeptal se něžně. "Ani nevíš jak ráda!" kývla Nona.

Sedli si na lavičku před domem a on začal: "Každý děláme chyby." Nona posmutněla, "Jo, ale chyba v matematickém výpočtu je něco jiného, než chyba, co ohrozí moje přátele a školu." Fellow jí zvedl bradu a pravil: "Je pravda, že je to hodně velká chyba, ale ne tak moc velká, aby se nedala napravit." Když to dořekl, Nona se vděčně usmála. "A máš nějaký plán?"

"Není potřeba plán, stačí dopsat tu knihu," mrknul na ni, "Rád ti pomůžu!" Nona byla ráda. Vysvětlil jí, že jakmile začne psát, bude se dít to co napíše, takže stačí vymyslet způsob jak to vyřešit, napsat ho a vše bude v pořádku.

"Půjdeme ke mě do pokoje a napíšeme to?" zeptala se Nona. "Jasná věc!" usmál se.

Když vešli do domu, Noně došlo, že poprvé k ní jde do domu kluk a rodiče se budou vyptávat. Hned ve dveřích potkala mamku jak vytírala podlahu.

"Ahoj mami, tohle je Fellow, můj kámoš. Fellow, to je máma." představila je. "Těší mě." zdvořile se usmál Fel. "Tak mi půjdeme ke mě do pokoje...emm...koukat se na film." usmála se přesvědčivě Nona. Maminka na to kývla, ale bylo vidět, že je udivená.

Nona vytáhla blok a sedla si na postel vedle Fela. Začali přemýšlet, co by tak mohli napsat.

Tak jak myslíte, že to vyřeší? Stihnou to dřív, než netvor někomu ublíží? A co Flora?