Osvobozená

16.

Probudili mě až nějaké hlasy a Timovi to nebyly.

„Podívej se jak jsou roztomilí. Už jim asi začnu plánovat svatbu." Bylo první co jsem byla schopna rozpoznat a to mě už definitivně probudilo.

„To ani to štěně co si Cole pořídil nebylo tak ňufácký." Řekl druhý hlas a to jsem rozpoznala že to bude Josh.

„Co tady děláte?" Sundala jsem ze sebe Timovi ruce a posadila se,ale ještě nějakou chvilku mi trvalo než jsem se rozkoukala.

„Jsi nám zkazila naše roztékání nad vámi dvěmi." Pohodil rukama nespokojeně Brady.

„Cože? Kolik je? A proč jste tady?" Začala jsem jim klást otázky.

„Bude deset,oba dva jste stejný spáči a přišli jsme se podívat co děláte a jak jste na tom." Objasnili mi.

„Máťo pojď ještě spát." Začal se k tomu všemu vrtět i Tim a my ho viditelně probudili.

„Ale spát se nejde, ve tři je trénink a ty zas spíš. Matyldo řeknu ti,tohle je nejhorší. Jeho než vykopeš z postele,tak snad rychleji doletíš na Mars." Naznal Josh.

„Co vy tu nás špehujete?" Dostal ze sebe překvapený Tim když pochopil o co jde.

„Budíček brácho, jsme si vás museli zkontrolovat co tady děláte,ale vy jste jen spali." Začal Brady.

„Ty seš vážně debil." Zakroutil hlavou Tim.

„Kdyby vás to zajímalo dole v kuchyni je snídaně, my dva už jsme nějakou tu dobu vzhůru." Zamumlal Josh a oba dva odešeli.

„Proč nám vždycky něco musí zkazit a do všeho nám kecají?" Chytl se za hlavu Tim.

„Protože to jsou tvoji nejlepší kamarádi a samozřejmě potřebují všechno vědět."

„To se jim už ale nedaří. O jedné věci nevědí." Poznamenal.

„Myslíš celý náš společný výlet a především toto?" Neváhala jsem a udělala to znova, políbila jsem ho a on si mě k sobě přitáhl. Teď už fakt chtělo jen věřit že ani jeden z těch dvouch nepřijde.

„Takhle bych to chtěl každý den, bohužel to nejde. Ale slibuju ti, já ti že života udělám pohádku, nechci aby ses někdy zas trápila." Obejmul mě spokojeně.

„Ani nevíš jak jsem za tebe šťastná Timy. Ale nerada vyrušuju naší menší chvilku,ale jestli z tý postele nevylezeme tak sem přiběhnou ti dva a budou mít další řeči." Zasmála jsem se.

„Ty už je znáš dost dobře za tu chvíli. To určitě stopují a počítají co všechno by jsme mohli stihnout za ten čas." Začal a já se už konečně byla schopná zvednout z postele a on vylezl chvíli po mě. Rychle jsme se oblékli a následně si to už štrádovali k nim do kuchyně.

„Další tvůj umělecký výkon Joshuo?" Pousmála jsem se když jsem viděla co bylo na stole.

„Uměleckej? Ale jako je to ode mě, až na to pečivo které ráno sehnal Brady." Pokrčil rameny.

„Byl běhat?" Zeptal se ještě Tim.

„Jo, odpoledne sem přijde Emma, aspoň bude dobrá večeře." Začali si tam něco domlouvat a já to ani moc nevnímala. Zamýšlela jsem se nad úplně něčím jiným.

A po hodně dobré snídani jsem se už rozhodla jít domů. Tim mě sice znovu přemlouval abych zůstala i na oběd,ale já už je nechtěla otravovat. Už teď jsem si připadala trapná když jsem s nimi trávila tolik času.

Při cestě domů jsem se rozhodla stavit v kavárně za Adél,sice jsem věděla že bude mít své práce dost,ale přeci jen by to mohl Sebastian obstarat a já potřebovala svou denní dávku kofeinu.

„A copak nám to přišlo za vzácnou návštěvu co mě nemá ráda." Pousmál se na mě Seb, který někoho obsluhoval, ale i tak si mě hnedka všiml.

„Haha,ale ano přišla jsem se podívat jak to tu zvládáte beze mě, chudák Adél." Odvětila jsem mu.

„Hele jako... Ale budu hádat že si přišla za ní, protože se za jisté něco urgentně důležitého stalo." Zamumlal,já přikvýla a čekala až si mě i Adél všimne.

„Máťo co ty tady? To už tě pustili ze své moci?" Otočila se ke mně překvapeně.

„Jo,tak myslím že jsem toho s nimi zažila už dost." Zasmála jsem se.

„A copak se dělo? Nepsala jsi mi vůbec, takže si se asi nenudila stejně jako já dneska tady."

„To máš pravdu, s nimi se nudit nejde,to seš ráda když se vůbec vyspíš." Naznala jsem.

„Dokážu si to představit, teďka tady skoro nikdo není, povídej rychle." Popohnala mě a já spustila, nevynechala jsem ani tu další pusu co jsme si s Timem dali a ona se tomu celou dobu jen smála, hlavně tomu co dělali Josh a Brady.

„To si teda celkem užíváš. Už teď ti tohle závidím,ale jako ti dva by vás jednou mohli už nechat,i když pravda já bych se na jejich místě chovala stejně." Zasmála se.

„Haha, ale až se vrátí z další jejich cesty tak to bude tady hned zajímavější. Musím se přiznat v jedné věci,bez těchlech třech by ten život tady nebyl tak veselí." Zamyslela jsem se.

„Ale osud to chtěl jinak a ty si tady randíš s Jimmym a kámošíš s dalšími dvěmi kluky."

„Konečně by se mi mohlo v životě dařit." Pousmála jsem se a dopila svou kávu.

Možná jsem tohle říkat neměla, protože pak se to všechno mělo rychlí spád.