OLIVIA✔️(1. díl HS fanfikce)

31.

*Harry*

Do prdele, proč se s tou holkou líbám? Harolde, to už prostě nepůjde..neřekl jsem Niallovi ani o té jízdě. A jak budu vysvětlovat tohle, když se to dozví? Skončím to, dokud to ještě půjde. Nechci mu ublížit. Dnešek se pokusím ponechat v tajnosti, ale včerejšek zamlčovat nebudu. Proto ji od sebe odtrhnu, zašel jsem až moc daleko. Pokusím se svoji reakci zamaskovat nepřítomným výrazem, snad to zabralo. Sice po mně vrhla zmatený pohled, ale nejspíš to pochopila, jako že nemáme moc času, protože se podívala na nástěnné hodiny nad námi.

,,Možná jsi mě přesvědčil, za chvíli stihneš hodně věcí." pousmála se na mě. ,,Hlavně, že jsi dnes aspoň pár minut žila." pokusím se o úsměv. ,,Ehm, tak na natáčení?" zavrtěla se. ,,Jo, na natáčení, měj se Liv!" vtisknu jí zbytek koupeného jídla. ,,To budu potřebovat, fakt díky." naposledy sevřu její dlaň a pak se oba vydáme vlastní cestou.

Pustil jsem si ji k tělu až moc rychle, nechal se ovládat emocemi. To není u mě nic nového, sakra vždyť se vždycky do všeho vrhám po hlavě. Za 45 minut jsem probudil Liv, Liv, kterou opustím. Bude to tak pro nás pro oba lepší. Kdyby v tom nebyl Naill, dopadlo by to nejspíš úplně jinak.

10:00,nahrávací studio, Londýn

,,Už jsem si myslel, že tě asi zabiju, není zrovna dvakrát jednoduchý oblbovat produkčního." přivítá mě u dveří do zkušebny Lou. ,,Brácho, moc děkuju. Přiznávám je to nadlidský úkol, ale co by náš superman nezvládl, že?" to už se ke mně hrnou kluci ze všech stran. Semknou se kolem mě do těsného kroužku, což znamená jediné. NÁŠ POVZBUDIVÝ POKŘIK. Jo, ještě se nás to nepustilo, proč když těch pár slov má něco do sebe. ,,Ať je večer nebo den, spolu to tu rozjedem!" zařveme všichni najednou. A pak se dáme do práce.

Písnička, kterou vytáhl Zee měla docela úspěch, řešili jsme ji po zbytek nahrávání. Napadala mě spousta slov, které bych chtěl sepsat na papír a možná zvěčnit na našem albu, ale připadalo mi to takové až moc ponuré. Zážitky s Liv, jakoby se rozplynuly během sekundy a vystřídaly je ty bolavé. Moc mi nepřidal fakt, že se mám v plánu přiznat k "únosu" holky, co se tak moc Niallovi líbí. Holky, se kterou by měl být on.

19:00,Harryho byt, Londýn

,,Ani nevíte jaký mám hlad, pojďme objednat pizzu, třeba zase přijde nějaká kočka. Hazzo, by nám mohla dělat společnost, pak bys opustil klub zlomených srdcí, nebo jak si říkáte s Tommou, co ty na to?" rozvalí se na gauči Zayn. ,,Ale jo, to není špatný nápad, svému klubu zůstanu věrný, dokud si Lou někoho nenajde." zkusím se chovat, jako kdyby bylo všechno jak dřív, žádná Stonesová, jen nás pět. I přesto se o ní zmíním. ,,Nai hele potřebuju se tě na něco zeptat ohledně jednoho akordu." zkusím nenuceně navést Naillera do mé ložnice, kde se mi povaluje kytara. Není tak blbej aby mi to sežral, na to mě zná dost dlouho. ,,Bro, co se děje?" spustí už hned ve dveřích. ,,Víš, jak jsi volal včera večer po natáčení?" začnu zlehounka našlapovat. ,,No a co jsem provedl?" rozesměje se. ,,Ty nic, to já. Slyšel jsem, že mluvíš se Stonesovou a no...prostě jsem za ní jel.." zmateně si mě změří pohledem. ,,Fakt, nic mezi náma nebylo, svezl jsem ji domů, měl jsem to při cestě. Navíc, ty jsi jel do Mullingaru a..." ani nedopovím, co jsme měl na mysli, protože se Niallova tvář změní v kámen. Zatraceně, kvůli ní se to mezi mnou a mým nejlepším kámošem totálně podělalo, což se dalo jednoduše vyčíst z jeho výrazu. ,,Hazzo, asi to nebylo od tebe zrovna dvakrát fér, ale cením si tvé upřímnosti. Přece se nebudeme kvůli nějaké holce hádat a podobně, to vážně ne. Hele já se k ní ani nehodím, ale zkouším co můžu." pokrčí rameny. ,,Co povídáš, jste jeden pro druhého jak stvoření, věř mi, že se jí zalíbíš. No, kdo by neodolal takové blonďaté nádheře jako jsi ty?" Pevně ho obejmu, jsem vděčný za to, že to vzal docela v klidu. Bylo na něm poznat malé zklamání, ale hned ho vystřídala nám velice známá bláznivost. Ten kokos mi vyskočil na záda.