OLIVIA✔️(1. díl HS fanfikce)

12.

*Harry*

Z druhé strany volajícího se mi nikdo neozýval, možná jsem měl špatný signál. ,,Ahoj Nialle, tady Olivia, Olivia Stones, tvoje učitelka tance," její hřejivý smích, nebyl ale adresován mě. Niall jí dal svůj telefon? Nejspíš se překlepla, zavolala totiž mě: ,,Ahoj Olivio, tady Harry, Harry Styles, tvůj oblíbený kolega," pousmál jsem se do svítícího displeje mobilu. Bylo poznat, že jsem ji zaskočil, protože trochu znejistila: ,,Ups, ahoj, Harry, ehm no, on asi Niall není poblíž viď?" ,,Ne, je v přívěsu, vyřídím mu, že jsi volala...tak zítra, čau!" a položil jsem hovor. Proč mi vadí, že původně nevolala mně? Vždyť jsem jí ani neměl v plánu dát svoje číslo. Přesto jsem za Niallem do přívěsu šel: ,,Nialle, volala ti Olivia...tak se jí ozvi," slova mi sice nešla zrovna dvakrát z pusy, ale kámoši si nelžou. Tomu mýmu oblíbenýmu blond Irovi trochu zčervenaly tváře a v očích se mu objevila vděčnost. ,,Díky, Hazzo, jsi fakt kámoš," mrkl na mě přes ty svoje růžové brýle a hned se šel podívat po svém mobilu.

Co teď? Mám si její číslo uložit, nebo dělat, jakoby se nic nestalo? Proč se tím vůbec zabývám? Vždyť to byl jen omyl..jako každý jiný, že? Kdyby však ten omyl nebyla Olivia Stones, která byla mým týmovým duchem při kohoutích zápasech, holka, která se aspoň na chvíli odpoutala od nudných stereotypů, Ale jaká je šance, že by takovéhle holce vyhovoval podle parametrů takovýhle kluk, jako já? Slečna Stonesová bude určitě bydlet v malém dokonalém království obklopena perfekcionismem. I když není zrovna špatné v ní zase probudit tu nespouatnou osobnost. Pro případ si Oliviu uložím, jen pro případ.

Nechci aby mezi mnou a Niallem vznikly nějaké potyčky, navíc kdyby s ní něco měl, rozhodně nechám Stonesovou jenom jemu. Tím neříkám, že bych někdy pomýšlel nad budoucností strávenou v jejím bezchybném světě, to vážně ne. Držím se svých zásad, ale občas by mě zajímalo, jak bych mohl proniknout přes královské hradby do samotného srdce té dokonalosti a pro jednou jim to tam převrátil vzhůru nohama.

Můj palec klikl na řádku čísel zobrazující se na displeji, potom jsem vytvořil nový kontakt(pod krycím jménem: "PrinSton" originálně jsem spojil dvě slova "princezna" a "Stonesová").

Uslyšel jsem Niallerův veselý smích přes celý přívěs, šel jsem se tedy za ním podívat. A že jsem si to nemyslel, on jí zavolal opravdu obratem, to je vážné, ušklíbl jsem se pro sebe. Vidím to tak na týden seznamování a pak se nám do toho Nialler dostane až po uši. Sám mám raději styl dobývání, klidně bych i měsíc usiloval o jednu holku, což se mi moc nestávalo. Ale prostě nemám rád, když mi padne hned do náruče. Tady jde o nějaký ten adrenalin..,občas i nejistotu..tenhle pocit mi prostě chybí. Zavrtěním hlavy jsem se snažil zbavit myšlenek okolo balení holek a přistál jsem na gauči k Louimu. ,,Vezmeš mě do týmu zlomených srdcí?" pokusil jsem se o pitomý žert, vystihující naši společnou situaci. ,,Pojď, Hazzi, tebe vždycky!" Žďuchl mě do ramena a podal mi herní ovladač od jeho oblíbené konzole.