17. softness

1.1K 112 54
                                    

Nebudu lhát, byl jsem neskutečně překvapený a intenzivně zkoumal jeho tvář, zda to myslí doopravdy

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Nebudu lhát, byl jsem neskutečně překvapený a intenzivně zkoumal jeho tvář, zda to myslí doopravdy.
Moc dobře jsem věděl, co to obnáší, četl jsem tolik článku, že bych o tom mohl povídat i hodiny. 
Většinou se ptají nejbližších přátel nebo rodiny, zkrátka lidí, kterým opravdu věří. 

Mlčel jsem možná až moc dlouho, protože sklopil pohled k zemi.

,,Promiň, asi by to bylo pro tebe nepříjemné, zapomeň na to." 

Pousmál jsem se a pro sebe zakroutil hlavou, ta představa mě neobtěžuje, nijak by mi to nevadilo a hlavně vím, že jiná možnost není, aby měl jasno v tom, jak vlastně vypadám. 

,,Můžeš se na mě podívat, Tae." 

Zvedl pohled a na jeho rtech se objevil vděčný úsměv.

Oba jsme si přesedli do tureckého sedu, abychom si byli přímo naproti. 
Taehyung spojil ruce a opravdu lehce začal třít dlaní, kdyby si chtěl zahřát ruce, aby mi jeho doteky nebyly nepříjemné. 
Popravdě v téhle chvíli bych spíše uvítal chlad, jelikož mi bylo trochu teplo. 

Všiml jsem si, že sedí trochu dál, než by asi měl, takže by se musel více naklánět dopředu a to jsem nechtěl. 
Své ruce jsem položil na jeho stehna a jedním pohybem ho přitáhl blíže k sobě. 

Bylo mi jasné, že se lekne, celé jeho tělo se rázem napnulo a okamžitě přestal pohybovat rukama. 
To byl náš nejbližší fyzický kontakt, nikdy jsme nebyli u sebe až takhle blízko, koleny se nám dotýkala, ale připadalo mi, že v téhle chvíli je to třeba. 

,,Byl jsi moc daleko." řeknu

Chtěl jsem ho tím obeznámit a své ruce jsem si ihned stáhl k sobě, aby si nemyslel něco špatného. 

,,Mohu?" optá se 

Na moment jsem se podíval na jeho ruce, dneska své hubený prsty podtrhával pouze jedním prstenem, většinou jich nosí mnohem více. 
Na první pohled je má opravdu jemný, aspoň tedy na kluka, nesou dívčí nádech, což nemyslím nijak ofenzivně. 

,,Ano." 

Hřbetem prstů se dotkl mého čela a nepatrně odrhnul pramínek mých vlasů, aby se dotýkal pouze mé pokožky. 
Rukama pohyboval synchronizovaně a nejdříve pomalu objel celý můj obličej, aby měl přehled o mých rysech.
Nevynechal ani lícní kosti, což jenom poukazovalo na to, že potřebuje všechny detaily, aby můj vzhled dokázal poskládat v hlavě.

Jakmile se dostal k mé bradě, tak ruce na moment odebral, ale po chvilce se vrátil opět nahoru a jemně mi přejel po obočí. 

Celou dobu jsem ho pozoroval, především jeho oči, který byly z téhle mírné dálky ještě úchvatnější. 

,,Zavřeš na chvilku oči, prosím?" optá se

Naposledy jsem se na něho podíval, ale bez váhání mu vyhověl. 
Rukama sklouzl níž a lehce přejel po mých pohyblivých víčkách, ačkoliv chtěl zahřát své ruce, tak stále jsem cítil chlad, což se dalo očekávat, jelikož na očích je kůže opravdu jemná a tenká. 

Dokonce nepatrně přejel i po mých řasách a když si v hlavě utvořil představu, tak se zaměřil na můj nos. 
Nyní už používal pouze svou pravou ruku a pomocí svého ukazováčku a palce něžně přejel od kořenu po celém hřbetu, až se dostal k mé špičce. 

Otevřel jsem oči, ale na mé překvapení je teď měl Taehyung zavřený, kdyby se chtěl soustředit a utvořit si obrázek ve své mysli. 

Ukazováčkem přejel po žlábku mezi mým nosem a ústy, na moment jsem nakrčil nos, jelikož to trošičku lechtalo. 

Taehyung se náhle zastavil a pootevřel své oči. 
Cítil jsem zvláštní pocit v mém těle, celá tahle chvilka mi připadala poněkud neobvyklá.
 
Bez přemýšlení jsem si začal hrát se svými prsty, nejistě jsem je proplétával a znova rozplétával, samozřejmě je také párkrát prokřupal, abych zmírnil svou nervozitu, která se objevila z ničeho nic. 

Hřbetem svých prstů se pohnul níž a tím se dotkl mého horního rtů. 
Cítil jsem chvění, jeho pokožka byla opravdu jemná, jak jsem předpokládal a jeho pohyby byly intenzivní, ačkoliv se mě dotýkal pouze zlehka. 

Dával si na čas, což mi vůbec nevadilo, ale připadá mi, že u mých rtů se zdržel nejdéle. 
Palcem přecházel po mém dolním rtům, sem a tam, kdyby mě letmo hladil. 

Sledoval jsem jeho modré oči a přitom prociťoval tu hebkost, kterou mi nyní věnoval. 
Náhle přestal a svou ruku stáhl zpátky k sobě. 

Konečně jsem se mohl zhluboka nadechnout a více se uvolnit. 
Mlčky jsem ho pozoroval a nevědomky jsem olízl svůj dolní ret, kde se ještě před chvilkou nacházel jeho palec. 

Natočil svou hlavu jemně do strany a pousmál se, než promluvil. 



,,I já jsem objevil vzácný obraz, Jungkookie."









Excuse me??

Excuse me??

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

I am done. 

Snad se máte krásně sluníčka 
Luv u🖤🖤

BLUE & GREY/ taekookKde žijí příběhy. Začni objevovat