Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Po dvou hodinách jsem dorazil domů, Taehyung mi sdělil, že byl celou noc vzhůru, jelikož se nedokázal vypořádat s tím, že již nevidí sny jako tehdy. Nebyl jsem tedy překvapený, když nakonec usnul vyčerpáním.
Opatrně jsem ho uložil do postele a ještě si popovídal s Yoongim, abych ho ujistil, že je v pořádku.
,,Jungkooku!"
Vylekal mě hlas nedaleko ode mě a také náraz do mé hrudi, když mě objal.
,,Ahoj Jimine."
Objetí mu opětuji a okamžitě si všimnu změn, kterou utrpěly jeho vlasy. Má v oblibě se často barvit, nyní je měl šedý, s jemným nádechem stříbrna.
,,Kde jsi byl?" optá se
Byl zvyklý, že ho vyzvedávám já, poprvé za ty tři roky za ním jel Joon.
,,Navštívil jsem kamaráda."
Společně jsme došli do obýváku, kde už na skleněném stole ležely brambůrky a sladké pití. Natáhl jsem se pro jednu plechovku coly, ale v pulce cesty jsem si to nakonec rozmyslel a místo toho popadl fantu, která na můj vkus není až tak sladká a v letních dnech mi chutná mnohem více.
,,Kamaráda jo?"
Jeho hlas byl provokativní. Stále mi připadá, že se chová jako puberťák, je mu teprve sedmnáct, takže na tom není nic špatného, ale nikdy jsem se s ním nedokázal popovídat vážněji a spíše jsme se společně zablbli.
Je hodně senzitivní, takže s mým bratrem si musíme dát větší pozor, co mu říkáme. My se navzájem dost provokujeme a urážíme se, ale oba víme, že je to ze srandy, Jimin to snáší hůř.
,,Tak chlapci, vyrážíme."
Můj bratr se zjevil v obýváku, Jimin nadšeně vyskočil a utekl do předsíně se obout. Já jsem se naopak více opřel o kožený gauč a zhluboka vydechl.
Vždy, když k nám zavítá, tak musíme navštívit motokáry vedle hlavního města. Než tam vůbec dojedeme, tak to bude trvat přes hodinu, ale stojí to za to, jelikož trať má kolem 700 metrů a 25 zatáček.
Popravdě ale dneska jsem neměl moc náladu někam chodit. Vzpomněl jsem si na Taehyunga, na jeho spící tvář, která mě nutila dychtit po spánku též.
Nechtěl jsem však pokazit rodinnou zábavu, takže jsem se neochotně zvedl a šel se obout.
⎯
Rameno jsem měl v jednom ohni, kvůli silnému nárazu do bariéry, která má sice utlumit úder, ale tím, že jsem jezdil jako hovado, abych předjel Jimina, tak mi to moc nepomohlo.
Hlavní pro mě bylo, že byl šťastný, jelikož nás porazil jako každý rok, což je sice zahanbující, tím že on ještě nemá ani řidičák, ale jezdí jako profík.
