Kapitola 10

60 2 0
                                    

*o hodinu později - doma*

Když jsem vešla do našeho  bytu, těšila jsem se až obejmu toho mého nadržence.

"Ahoj lásko." zakřičela jsem do bytu.

"No konečně jsem se tě dočkal." přišel ke mě, když jsem si svlékala kabát, objal mě a dál mi pusu do vlasů.

"Hele zlato, mám pro tebe návrh." vymyslela jsem si rychle.

"No? To se mi začíná zamlouvat." septal mi mezi polibkama na krku.

"Hele krasavče, nic si od toho neslibuj, ano?" ušklíbla jsem se na něj a vzala mu roha do kuchyně.

"Achjo." vzdychl.

"Dozvím se ten návrh tedy?" škemral. V kuchyni jsem se zamkla a psala rychle SMS Alex, ať mi v Hiltonu rezervuje stůl pro dva, že přijdeme na večeři.

"Nedozvíš. Vlastně je to překvapení. Obleč si na sebe slavnostní oblečení, prosím." požádala jsem ho. Alex mi mezitím napsala. že stůl máme rezervovaný, stačí na recepci nahlásit jméno.

"My něco slavíme?" zeptal se me, když jsem odemkla dveře do kuchyně.

"Ano. Podrobnosti až na místě." dala jsem mu letmý polibek a šla se do ložnice převléct.

"To jsem zvědav, co jsi zas vymyslela." zakřičel na mě do ložnice.

"Miláčku, ty víš jak tě miluju, ze ano?" dala jsem mu úplně nesmyslnou otázku.

"Ano?" odpověděl nejistě.

"Tak to jsem ráda." nevěděla jsem co mu na mou blbou otázku odpovědět. Už mi neodpověděl. Asi se oblikal. No ja uz na sobě měla nádherný bílý šaty, vlasy spletené v jeden cop a ten cop si ještě upravila do drdolu. Potom jsem se slavnostně nalíčila, navoněla se voňavkou od Lacoste (dostala jsem ji od mé kamarádky z gymplu - Andy. Dala mi ji k vánocům. Ona bydlí sice v evropě, ale zrovna měla pracovní cestu do NY, tak jsme se videli a dali jsme si dárky. Já ji koupila nový kryt na její iphone a k tomu jsem ji dala nejlepší víno, nebylo dvakrát nejlevnější a sadu svíček, protože ona je miluje. Pro její 2 letou dceru jsem koupila asi 4 plyšáky. Jak jsem se později dozvěděla, měla z nich malá radost.), nastrkala jsem si třpytky do vlasů a nakonec si nandala své bílé rukavičky, co se k šatům nosívají. Jelikož je venku zima, vyhrabala jsem svou kožešinku, tu si dala přes ramena, vzala jsem si do ruky psaníčko, dala do něj mobil a peněženku) a nakonec jsem si nandala střevíčky. Krasne se mi třpytily na nohou. Jsem opravdu jak z pohádky.

"Jsem hotovo." řekla jsem si pro sebe. Vyšla jsem z ložnice a tam na mě čekal už netrpělivý Johny.

"Teda Christine, jsi opravdu nádherná." pochválil mi můj slavnostní outfit, přitáhl si mě a políbil mě. Jemu to taky strašně moc slušelo. Měl vlasy vyčesané nahoru, krásně voněl a k tomu všemu byl jen můj.

"Můžeme jet?" zeptal se mě, když jsem kontrolovala, jestli jsem na nic nezapomněla.

"Ano." odpověděla jsem a vyšli jsme do naší garáže, kde jsme měli auto. Nasedli jsme do naší nádherné AUDI Q7 a vyjeli jsme.

"Proč jsme  vlastně nešli pěšky?" zeptala jsem se.

"To by byla škoda. Takovou princeznu si musim hlídat. Musím si o ní pečovat." usmál se na mě, ja se k němu jen natáhla a dala mu pusu.

" Jo a kam vlastně jedeme?" zeptal se po deseti minutách.

" Do Hiltonu." odpověděla jsem potichu. Když jsme dojeli, auto jsme zaparkovali do hotelové garáže. Za necelých deset minut, jsme stali před vchodem a kochali se tou nádherou.

MILUJU TO TADY, MILUJU JOHNYHO, MILUJU NY.

Never in your waldest dreamsKde žijí příběhy. Začni objevovat