Kapitola 5

90 6 0
                                    

Vystoupala jsem do třetího patra k paní ředitelce Hiltonu v NY. Dlouho jsem ji neviděla. Ostatně jako všechny tady.

Když jsem stála přededveřma, upravila jsem si vlasy, zaťukala a vešla dovnitř. Paní ředitelka se tam roztahovala v křesle a už měla ma stole dvě kávy.

"Ahóój mamino" přivítala mě přátelsky. Alex ještě nevěděla, co se stalo.

"Ahoj Alex, tak dlouho jsem tě neviděla." objala jsem ji taky.

"A co? Koukám, že bříško uz nemáš, tak kde maš mrňouse?" vyzvidala. Najednou mi bylo na nic. Sklonila jsem zrak dolů a jen ze mě vypadlo. "Nemám. Promiň, ale nechci o tom mluvit, jsem ráda, že jsem se dala jakš takž dohromady. Promiň." ukapla mi slza.

"To .. to jsem nevěděla, strašně moc se omlouvám. Je mi to líto, Christine." omluvila se mi.

"No, ale přišla jsem úplně kvůli něčemu jinému." přehodila jsem na jiné téma.

"Povídej, co tě sem přivádí. Jsem napnutá jak kšandy." usmála se na mě a pobidla mě, abych začala. Vzala jsem si do ruky šálek kávy A začala.

"Přišla jsem proto, abych požádala o prodloužení smlouvy a opět mohla nastoupit do práce, jsem ready." vybalila jsem na ni. Byla celkem překvapená.

"To ráda slyším. Problém s tím nemám, ráda tě uvítám nazpět. Nastoupit můžeš od prvního." souhlasila Alex. Byla jsem strašně ráda. Je to moje druhá rodina.

"Nastoupím klidně hned." nabídla jsem. Je mi jasné, že mi na to nepřistoupí.

"Christine, je mi líto, ale účetní by v tom měla nepořádek. Uděláme to od prvního prosince, ano?" vysvětlila mi Alex.

"Samozřejmě, jen jsem to zkoušela, znás mě." mrkla jsem na ni.

Když jsme dopili kávu, Alex mi nabídla, že mi představí nový personál, protože jich spousta odešla. Důvody byly prý různé. Třeba bývalá recepční Angelika odešla asi  měsíc po mě na mateřskou dovolenou nebo naše nejoblíbenější Alexinina sekretářka Jenny, tak ta odešla do důchodu. Byla to postarší, ale za to vvelmi příjemná paní.

Když jsme došli k recepci, byl tam zas ten pěkný recepční. Opět se usmíval. Měl tak krásný úsměv. Opět jsem se zastyděla. Proč tady koukám po nějakým mladým recepčním, když mám doma přítele? Hrr. Nesnáším se za to.

"Tak tohle by byl náš nový recepční." probudila jsem se ze svého snění a .. Achjo. Alex jsem vůbec neposlouchala a teď nevím nic. Hrr. Nesnáším se. No o opakování prosit nebudu, bylo by to hodně blbé.

Pomalu jsme prošli celý hotel, abych si připomněla kdo kde působí. Alex mi také vysvětlila, že máme i nového praktikanta na servis, takže budu jeho opatrovnice.

"Ok, s tím problém nemám, taky jsem byla praktikantka." usmála jsem se. Koukla jsem na hodinky a úplně jsem se.zdesila.

"To už je tolik hodin? Alex je mi líto, ale musím jít. Slíbila jsem Johnymu, že si uděláme pěkný večer. Víš co. Hehe." zasklebila jsem se, rozloučila jsem se, poděkovala jsem a utíkala rychle domů. Ani jsem se nestačila rozloučit s recepčním, což je na hotelu velmi důležité. No co. Se nezblazní. Já jsem šťastná a tak to zůstane. Nějaký recepční mě nemá vůbec co dostávat do kolen.

Never in your waldest dreamsKde žijí příběhy. Začni objevovat