Never in your waldest dreams

Kapitola 4

Je na čase nastoupit opět do práce. Pracuji jako servírka v hotelu Hilton v New Yorku, kde bydlíme. Není to zas tak špatný nápad.

"Dneska zajdu za Alex a poptam se, jestli bych nemohla nastoupit. Doma uz byt nemůžu. Co ty na to, lásko?" řekla jsem mu šťastně. Jsem šťastná, ze bych mohla jít zas do práce. Tam, kde mě to baví. Nejlepší personál, lidi .. Kdybyste věděli, koho všeho jsem už obsluhovala.

"Jak chceš, ale pokud na tebe doma všechno uz padá, je to dobré. Mě je to jedno." vytrhl mě z myšlení Johny. On pracuje jako prodavač v prodejně A3. Jsme jak pro sebe zrození.

*o 2 hodiny později*

Vzala jsem si na sebe můjoblíbený  bílý top, s velkým černým křížem na přední straně .. Bylo tam napsané: Forever young

Dále jsem si vzala černé úplé leginy, vlasy svazala do culíku, lehce se namalovala, podívala se na sebe v zrcadle a musela jsem se usmát. Jsem doopravdy hezká.

"Teda kočko, kdybys nešla pryč, věděl bych co s tebou .." polichotil mi Johny. Přišel ke mě, objal mě a dál mi pusu. Prostě ho miluju.

"Haha, tady má někdo po legraci." ušklíbla jsem se na něj, lípla mu pusu na tvář a vyrazila do ulic New Yorku. No nemiluj to tady.

Šla jsem asi dvacet minut. Ještě jeden blok a budu tam.

Konečně jsem tady. Uvítal mě Chris. Jeho náplní práce je otvírat hostům dveře, pomáhat jim s zavazadly a uvést je na recepci.

"Ahoj Christine. Co ty tady?" objal mě Chris.

"No ahoj Chris. Já? Chtěla bych se vrátit k Vám nazpátek. Už mi chybite." usmála se na něj a pokračovala dále.

Vešla jsem na recepci a cítila jsem se šťastná. Konečně.

"Dobrý den, s čím Vám mohu pomoci?" uvítal mě na recepci nějaký nový recepční.

"Ehm .. Dobrý den. Ráda bych mluvila se slečnou Casillo. Je dnes k zastihnutí ve své kanceláři?" zeptala jsem se slušně.

"Ehm .. No .. Hned to bude, moment prosím." byl zaskočen mim dotazem. Když jsem se na něj podívala. On byl tak pěkný. A v pracovním obleku ještě víc.

"Panebože Christine. Jsi normální? Máš doma přítele, který tě miluje a koukaš tady po nějakým recepčním? Hrr." začala jsem si nadávat.

"Slečno, haló .." začal mi mávat rukou před obličejem.

"Ehm ano? Omlouvám se, co jste říkal?" omluvila jsem se.

Usmál se na mě a řekl mi, že Alex je ve své kanceláři, že mohu přijít.

"Děkuji Vám, mladý muži. Hezký den!" usmála jsem se na něj, poděkovala mu za ochotu a šla směrem k Alex. Při odchodu jsem cítila, jak se na mě stále dívá.