Never in your waldest dreams

Kapitola 9

Když mi Alex donesla můj oděv, oblékla jsem se a šla s ní dolů do restaurace.

Šli jsme přes recepci, tak jsem pozdravila Danielle.

"Ahoj Dani!" zamávala jsem jí a usmála se na ní.

"Ahoj ..." nevěděla jak dál, zapomněla jsem se představit ..

"Jmenuji se Christine a jsem tady jako servírka, pouze jsem byla na mateřské dovolené. Doufám, že spolu budeme dobře vycházet." představila jsem se Dani, ta jen zirala s otevřenou pusou.

"Ja bych řekla, že si rozumět budeme, Christine." prikyvla.

"Holky, pokecáte později. Dani, vyřiď rezervace na e-mailu je jich tam mraky. Marco v tom ještě neumí moc chodit, nebude ti vadit udělat si na něj jeden den čas a vše mu vysvětlit?" požÁdala Alex Danielle.

"Ale Alex. Zas já? Copak nevíš, jak je Marco antitalent a když prostě nechce, tak chtít nebude? Ať to s ním zkusí Alessandro. Jako chlap s chlapem?" zaknucela Dan.

"Promluvim s ním. Ok?" zapremyslela se Alex.

"Ok. Děkuju Alex." poděkovala Dani.

"Není zač prosimte .." odsekla Alex a pokračovala rychlým tempem do restaurace. Musela jsem se narychlo rozloučit s Dani a dobehnout Ale. V restauraci nikdo nebyl, tak mi mohla v klidu ukázat celý plac. Jak to bylo zrekonstruovane, bylo to doopravdy pěkné. Lepší než předtím.

Když mi Alex vše ukázala, řekla mi jen, ze zítra přijde nás nový praktikant, že se na něj mám připravit. Zítra najizdi do hotelu první hosté. Tákže se musíme připravit všichni. Tohle je to, co mi poslední dny chybělo.

Má milovaná práce.

Když jsem si na zítra vše připravila, šla jsem prve na recepci za Dan, ta měla za úkol od paní ředitelove mi ukázat, kde budu mít skříňku, tak, že mi stačí jen vlastní zámek a je to v pohodě. Potom jsem šla za Alex, převlékla se a chvátala domů za Johnym. Už mi moc chyběl.

Když jsem koukla na mobil, kolik je hodin, viděla jsem, že mám nepřečtenou zprávu. Johny.

"Kočko, těším se na tebe. Jsem tady sám, je mj smutno a horko. Budeš semnou mít co dělat." no netěšte se po téhle sms ještě vic domů.